Hra "svatba" Arwen, Sumer, Wind Theif a hosté 17/01/03

3. 1. 2017

Arwen: Seděl jsem na louce po boku Summer a hleděl kolem. Ještě tu nikdo nebyl, zvláštní. Kus od nás ležela hostina, starý jelen. Nebylo těžké ho ulovit, ne s pomocí Summer a dalších členů smečky. Jemně jsem se usmíval, ačkoliv už jsem sebou trochu netrpělivě šil. "Už by měl někdo přijít," zamumlal jsem už po páté.

Wind_Theif: "Arwene, ostatní." sklopím hlavu na pozdrav a mírně udýchaně se zastavím před přítomnými.

Miritai: Rychle jsem běžela k táboru, neměla jsem ani čas se upravit, jek to bylo na rychlo. Po chvíli jsem se vynořila z houští a vstoupila na louku tábora. "Ahoj, nejdu pozdě?" Usmála jsem se.

Summer: "Však někdo přijde, přinejmenším Wind," zamrmlala jsem. Zároveň jsem byla jaksi šťastná, že už to je tady. Potom jsem přešla pohledem na jelena. Byla jsem trochu nervózní. Když přišel Wind Theif, sklonila jsem hlavu na pozdrav.

Sharp: Pricházela jsem. Zrovna uprostred obradu. Summer a Arw se na sebe koukali. Zářily mi oči. Oba byli štastni.

Asseke: Prechádzal som sa medzi vlkmi a hľadal som Miritai. V zmesi pachov sa mi po chvíli konečne podarilo zacítiť Miritai. Okamžite som sa ku nej vybral. ,,Salut. Hľadal som ťa.“ odvetil som pokojne, keď som ku nej podišiel, a venoval som jej úsmev.

Arwen: "Wind Theife," oslovil jsem ho potěšeně. I ostatní se konečně začali scházet. "Miritai, Sharp. Asseke," všem jsem na uvítanou kývl hlavou. "Tak tedy, můžeme začít?" otočil jsem se k šedému.

Sharp: Cpu se co nejblíž k Summer (samozřejmě z dostatečné vzdálenosti). Snažím se zachytit její pohled. Moc ji to preji!! ♥

Wind_Theif: "Můžeme začít?" pohléedl jsem s ho upřímně nechápavě. Nebyl tu Lesui, nebyla tu Lee a nebyla tu Terka... a to počítám jen ty, které jsem znal... /To mi cheš namluvit, že tohle je ta obávaná smečka? Miritai a její štěně? ...nebo tě vůbec, ale vůbec nezajímá, že někdo ze smečky na obřadu nebude?/ Problesklo mi hlavou, jak jsem si ho tak měřil pohledem. Ale to nebyl můj problém. Už dávno to nebyla má smečka. "Fajn." kývl jsem s trochu ironickým úsměvem. "Začněme. Summer, Arwene. Povstaňte."

Miritai: "Asseke!" Moje oči se mi rozzářili jako dvě malé jisky. "Tys přišel!" Rozzářeně jsem odpověděla.

Summer: Na Windův pokyn jsem povstala. Byla jsem kapku v rozpacích. Podívala jsem se na Arwena. *Snad všechno bude v pořádku,* pomyslela jsem si.

Asseke: Opätoval som Arwenovi pozdrav. Videl som, že svadba začala. ,,Samozrejme, že som prišiel.“ odvetil som tichým pobaveným hlasom, aby som nerušil Winda. *Čakal som, že tu bude viac vlkov, ale to nevadí. Pravdepodobne by som aj tak väčšinu nepoznal*

Arwen: Povstal jsem a oplatil Summer pohled. Povzbudivě jsem se na ni usmál a znovu se podíval na Winda, vyčkával, co řekne dál.

Cute: Dnes se koná svatba Arwena a Summer. Nikoho z nich jsem sice zatím neznal, ale byl jsem zvaný a Wind Thief, ten vlk, který zařídil mé přijetí do Hídky, byl oddávajícím. Usoudil jsem, že bude vhodné přijít. Když jsem přišel na místo konání svatby, již tam byla větší skupina vlků a svatba pomalu začínala. Opatrně jsem se k nim přidal a snažil jsem se tvářit co nejpřátelštěji.

Wind_Theif: Netrvalo dlouho a dvě z těch málo vlčic odešli. Co bylo zajímavějšího, jedna z nich byla Miritai. A co víc, jejich místo zaujal Cute. Ale na mě nebylo nic soudit. Alespoň zatím. Teď jsem je musel hlavně oddat. Ten zbytek měl přijít poté. "Sešli jsme se tu dnes!" Zvolám mnohem rázněji, než je mi zvykem a začnu chodit ze strany na stranu. "Abychom spojili dvě duše ve svazku manželském po zbytek jejich života a svazku pomaželském po jejich smrti." Pokarčuji hlastiě a zvláštně sebevědomě. "Arwen, Potomek ohně, Syn Acerbise, Legendy noci a Arkanty, Bílé Lilie se des, před vašimi zraky oddá a závaže Summer, nespícího proroka, stejně jako ona se hodlá zavázat jemu! Ale než se tak stane... vaše posvátné místo ta námytky a pochybnosti. Pokud je tu tedy kdokoliv, kdo nesouhlasí! Kdokoliv kdo nehodlá jejich vztah a novou alfu respektovat! Ať Promluví teď! ...nebo ať mlčí navždy." Pousměji se a nechám všem onu posvátnou chvilku.

Summer: Poslouchala jsem a dívala se na hosty, zda něco namítnou. Všimla jsem si, že Sharp s Miritai odešly, což mě překvapilo. A přišel nějaký mně neznámý vlk. Děsila jsem se toho, co přijde. Že někdo promluví...

Asseke: Miritai odišla. Usúdil som, že mala strach o Shadow, tak som sa ju nesnažil zastaviť. Zbadal som, ako prišiel ďalší vlk, ktorého som nepoznal, chcel som ho pozdraviť, ale Windové prehlásenie ma umlčalo. Pozrel som sa na pár. *Tak toto čaká aj mňa.* pomyslel som s z časti nedočkavo a z časti nervózne.

Arwen: Rozhlédl jsem se po vlcích. Přišel vlk, kterého jsem neznal, ale vypadal mile. A Miritai se Sharp odešly, to bylo zvláštní, ale nehodlal jsem kvůli tomu svou svatbu přerušovat. Mohl jsem se jich na to zeptat později. Nikdo nic neříkal, tak jsem pohlédl na Winda, aby pokračoval. Doufal jsem, že žádné námitky mezi vlky nebudou.

Cute: Seděl jsem a čuměl. Bylo to velmi dojemné.

Wind_Theif: "Pak je tedy čas na vaše sliby. Arwene, synu Acerbysův a Arkantin, bereš si tímto Zde přítomnou Summer jako svou manželku a budeš ji milovat v dobrém i ve zlém, v nemoci i ve zdraví a budeš jí oporou, manželem, milencem a ochraňovatelem odteď až do konce věků?"

Summer: Podívala jsem se na Arwena. Byla jsem nervózní - ostatně jako zatím celou svatbu. Přejížděla jsem očima z Winda na Arwena a obráceně.

Asseke: Pozorne som sledoval svadobný obrat. Tešil som sa, že Summer si niekoho našla. Spomenul som si, keď som ju naposledy stretol. *Teraz už kvôli postaveniu nemusíš behať za hory.* pomyslel som si veselo, keď som si spomenul na jeden z našich rozhovorov.

Arwen: Pohlédl jsem Summer do očí a zhluboka se nadechl. "Ano," řekl jsem pevně. "V tomto životě i v kterémkoli dalším."

Cute: Stále jsem seděl a čuměl.

Wind_Theif: "Skvěle." pokračoval jsem rychle. "A ty Summer, dcero někoho a někoho, bereš si tímto zde přítomného Arwena, Alfu smečky měsíčního svitu jako svou manželku a budeš ho milovat v dobrém i ve zlém, v nemoci i ve zdraví a budeš mu oporou, manžlkou a všechno to ostatní?" začínal jsem ztrácet zápal. Už jen pro to, že celá tahle svatba byla od začátku špatná. Byl jsem tím přímo znechucen.. jakobych by byl jediný, kdo to viděl. Možná až na Miritai... a ty ostatní chybějící.

Summer: Nadechla jsem se a klidně odpověděla "Ano." Pousmála jsem se na Arwena a jaksi se mi ulevilo.

Asseke: Keď si povedali áno pousmial som sa. Snažil som sa udržať pod kontrolou nutkanie vyskočiť a veselo zavýjať. *Na to bude čas neskôr.* pomyslel som si.

Arwen: Tlamu mi zvlnil úsměv. Dál jsem se díval Summer do očí a čekal jsem, co řekne Wind dál.

Cute: Seděl jsem a čuměl. Už si řekli ano, to je nádherné. Ne, že bych to zrovna dokázal posoudit, ale určitě jsou moc pěkný pár.

Wind_Theif: "Pak jste manželé." Ukončím to stručně. "Teď už zbývá jen poslední." Řeknu a skloním hlavu tak hluboko a pokroně, jak to jen jde, přičemž netuším, kde se ve mne ta pokora bere. Ale konec konců to nebyla Summer, na koho jsem měl vztek. "Pozdravena buď nová alfa. Pozdravena buď Summer, Nespící prorok!" Zařvu znovu rázně. A právě tím mé povinnosti končí.

Summer: "Díky," řekla jsem tiše. Měla jsem tisíce chutí radostí zavýt. Potom jsem čumákem šťouchla do Arwa. "Tak jsme svoji," řekla jsem mu.

Asseke: Sklonil som tiež hlavu a zopakoval som pokojným tónom to isté, čo povedal Wind. Potom som sa znovu vyrovnal.

Arwen: "Ano," tiše jsem se zasmál a otřel se o ni čumákem. "Jsme svoji." Mluvil jsem tiše, ostatně, jen k ní. Pak jsem se obrátil k těm pár vlkům, kteří přišli. Neznámý vlk a Asseke. "Nyní může započnout hostina," oznámil jsem hlasitě a pokynul k mrtvému jelenovi.

Cute: Když Wind Thief provolal závěrečná slova obřadu, také jsem po vzoru druhého vlka sklonil hlavu a tiše je zopakoval, spíše jen tak, abych je slyšel pouze já. Chtěl jsem vypadat zdvořile, ale zároveň jsem si nebyl jistý, jak moc mi přísluší se účastnit dění, když nejsem členem smečky, ani se neznám s žádným z novomanželů. Když Arwen oficiálně zahájil hostinu, raději jsem ještě chvíli zaváhal, než jsem se do ní zapojil.

Arwen: Zamračil jsem se zamyšlením, co asi Wind chce. "Dej mi chvilku," šeptl jsem k mé nové alfě a vydal se za Windem.

Summer: Dívala jsem se na Arwena zamilovaným pohledem. Když za ním přišel Wind, kývla jsem a šla za Assekem. "Tak teď už nemusím za hranice riskovat život kvůli postu," zasmála jsem se. Byla jsem šťastná. Spadl mi ze srdce obrovský balvan a potřebovala jsem s někým mluvit, ale když Arwen mluvil s Windem, tak jediný, koho jsem tu znala, byl právě Asseke.

Asseke: Zasmial som sa. ,,Presne to ma napadlo, počas Widovho príhovoru.“ odvetil som veselo. Premeral som si ju pohľadom. ,,Čo dodať. Gratulujem ti. Celkom dobrý úlovok.“ odvetil som veselo a kývol hlavou na Arwena. Prešiel som pohľadom na vlka. ,,Poznáš ho?“ spýtal som sa pokojne.

Cute: Seděl jsem a pozoroval, jak spolu vlci začali vzájemně hovořit. Zauvažoval jsem, že bych se s někým zkusil seznámit.

Summer: "Díky," pousmála jsem se. "A co ty? Nějaký nový vztah?" zazubila jsem se. Na otázku, zda znám toho vlka jsem odpověděla "Neznám, ale možná by bylo fajn se seznámit."

Wind_Theif: "Oddal jsem tě. Tak jak jsi chtěl a udržuji hlídku i přes tvou neschopnost vysvětlit smečce, co hlídka je. Rozeznávám členy smečky od vyhnanců a to i v dobách před dvojitou válkou... ale tím mé povinnosti končí. Nebudu se tě ptát kde skončil Lesui ani proč odešla Miritai. Nebudu se tě ptát na zbytek tvé smečky a nebudu se tě ptát na to všechno, co tu nehraje. Ale řeknu ti jedno. Oddal jsem tě, ale požehnání, které jsem dal tvému otci ode mne nedostaneš."

Asseke: Pozrel som sa veselo na Summer a oči sa mi zaleskli. ,,Je to až tak vidieť?“ prehovoril som veselo. Prešiel som pohľadom na vlka. ,,Tak na čo čakáme?“ odvetil som s úsmevom a vybral som sa pomalým krokom k vlkovi.

Summer: "Zdravím," řekla jsem vlkovi, když jsme u něho byli už blízko.

Asseke: ,,Salut. Som Asseke z hliadky.“ predstavil som sa a sklonil hlavu na znak pozdravu. Potom som si vlka premeral.

Cute: "I já vás zdravím!" Zdvořile jsem sklonil hlavu a poté zase vzhlédl. "Jsem Cute, nový člen hlídky. Rád vás oba poznávám." Poté jsem se usmál na vlčici, která se jmenovala Summer, jak jsem se dozvěděl během obřadu. "Mimochodem, gratuluji ti, dnešek pro tebe musí být mimořádně šťastným dnem. A jste s Arwenem nádherný pár."

Arwen: Hleděl jsem na šedáka s vážnou tváří. Když domluvil, stiskl jsem čelisti k sobě a chvíli počkal, abych neřekl něco nerozvážného. "Dobrá tedy. Respektuji tvé rozhodnutí a děkuji ti." Ač jsem se to snažil skrýt, do mého hlasu se vkradl chlad. Sám jsem nevěděl, proč Miritai odešla a kde je zbytek smečky, ale nehodlal jsem to před Wind Theifem přiznat. "Teď, když mě omluvíš, chci strávit tento čas se svou partnerkou. Na viděnou, Wind Theife." Původně jsem myslel, že starý šedák zůstane i na hostinu, ale těmi slovy jsem ho v podstatě vyhnal z vlastní svatby. Výčitky svědomí jsem cítil jen chviličku, ostatně, on mi nedal požehnání. Vydal jsem se za Summer, která právě mluvila s Assekem a tím neznámým. Zakryl jsem podráždění úsměvem a láskyplně olízl Summer tvář. "Zdravím," kývl jsem k cizímu.

Summer: "Je to šťastný den," přiznala jsem s úsměvem. "Moje jméno už asi znáš, ale tak když tak Summer. Těší mě." Pak přišel Arwen.

Wind_Theif: "Na viděnou..." zašklebím se a odplivnu si, při jeho odchodu. Tohle nebylo správné nic z toho. Bylo to zneuctění postu alfy. Bylo to zenuctění dědictví, které jsem mu pomohl získat. Bylo to zneuctění jeho vlastní rodiny a ten naivní hlupák si to ani neuvědomoval. "Snad ti tvá vlastní krev odpustí, až se znovu shledáte." řekl jsem upřímně a podíval jsem se nad sebe, jakobych snad vyhlížel, jestli se Arkanta, nebo Acerbis dívají. Ale nedívali. Bylo tam jen nebe. Musel jsem pryč.

Asseke: Prekvapene som pozrel na Cuteho. ,,Teší ma, že spoznávam ďalšieho člena hliadky.“ prehovoril som pokojne. Začul som Arwena. ,,Ešte raz gratulujem.“ odvetil som mu s úsmevom. Prešiel som pohľadom na Winda. *Zájdem za ním?* pomyslel som si. ,,Ospravedlňte ma.“ odvetil som zdvorivo a vybral som sa za Windom. ,,Wind?“ zavolal som na starého vlka.

Cute: "I já zdravím," uctivě jsem řekl Arwenovi a sklonil jsem hlavu. Poté jsem na něj zpříma pohlédl. "Zrovna jsem gratuloval Summer, tak nyní gratuluju vám oběma zároveň k této přešťastné události."

Wind_Theif: "Asseke?" otočil jsem k němu tázavě hlavu. Měl jsem toho hodně na jazyku, ale nic z mého hněvu překvapivě tentokrát nepatřilo jemu.

Asseke: Zastavil som sa pár metrov od neho a premeral som si ho pohľadom. ,,Starý dobrý a nasraný Wind.“ skonštatoval som. ,,Nebudem sa pýtať, čo sa stalo. Dlho sme sa nevideli, takže s tým nesúvisím. Jedine ak by si bol naštvaný, že som ťa nenavštívil skôr.“ pri konci vety som sa pousmial.

Arwen: "Děkuji ti,... Jaké že je tvé jméno?" zeptal jsem se vlka mile. Assekeho odchodu jsem si nevšímal. Nechtěl jsem si ničím nechat zkazit tento den. Ostatně, bylo to mé první oficiální partnerství. S Jenyou nás oddaly jen hvězdy na nebi.

Summer: Neptala jsem se, co s Windem řešili. Snad jsem jen nechtěla být moc vlezlá. Tak jsem se jenom dívala, jak se Arwen s Cutem seznamují.

Cute: "Jmenuji se Cute. Jsem novým členem hlídky," představil jsem se.

Arwen: "Dobrá. Těší mě, že jsi přišel." pokýval jsem hlavou. "Nu, jestli nemá nikdo zájem o jídlo, já mám," zazubil jsem se a vydal se k mrtvému jelenu, abych se nažral. Ač bych to nikomu nepřiznal, už od rána jsem měl žaludek stažený nervozitou a nic moc jsem nejedl.

Cute: Jdu taky žrát.

Summer: "Taky mám hlad," zazubila jsem se a šla se najíst.

Wind_Theif: "Je pravda, že kdyby jsme se viděli dřív, asi bych teď byl nasranej na tebe, což je vlastně příjemnější nasranost než tahle..." Zamyslel jsem se krátce. "Takže by se dalo říct, že mi podporuješ depresi tím, že jsem teď nasranej na jiný individua, než jsem zvyklej... ale začínám se v tom ztrácet... nicméně s tím asi vážně nesouvisíš." pousmál jsem se zamyšleně. Byl jsem ve velmi zvláštním rozpoložení. Ale vlastně jsem byl celkem rád, že ho vidím.

Asseke: Krátko som sa zasmial. ,,Nie som si istý, či to bol kompliment alebo nie.“ odvetil som veselo a pozrel sa krátko na Arwena a Summer. Vrátil som sa pohľadom na Winda. ,,Ako sa ti darilo?“ spýtal som sa pokojne. ,,Mimochodom potrebujem od teba radu.“

Wind_Theif: "Jsem zmatenej a nic kolem mě nedává smysl. A taky jsem nasranej. Převážně protože jsem zmatenej. A nic kolem mě nedává smysl. A tak." popsal jsem mu své hluboké myšlenky. "Copak, Asseke?" pokračoval jsem poté, s mírným odporem hledíc na Arwena.

Asseke: *To povie len Wind.* pomyslel som si pobavene. ,,Narazil som na jednu jaskyňu, keď som pracoval na vodopáde. Chcem vedieť s čím všetkým môžem rátať pri preskúmavaní jaskýň v horách.

Wind_Theif: "Pracoval na vodopádě...?" změřím si ho pohledem trochu pobaveně. "Záleží na místě... a na situaci... ale bez bližšího popisu ti stěží pomůžu. Navíc ani nevím o co se snažíš. Když mi ukážeš o jakou část skal jde, řeknu ti, co tam potkáš, ale obávám se, že teď jsi mne mírně přecenil. Navíc už bych měl jít. Předpokládám, že Arwísek není zrovna nejšťastnější, že se tu ještě zdržuju." uchechtnu se a znovu si odplivnu. "Hodně štěstí s... s tím vodopádem, nebo co to kurva děláš."

Asseke: ,,Tak teda neskôr.“ odvetil som a chystal som sa na odchod. ,,Ou, ešte jedná otázka.“ Zastavil som sa a pozrel na Winda vysmiaty ako blcha. ,,Ak ťa pozvem na svoju svadbu a prídeš, mám prichystať občerstvenie aj pre tvoju prerastenú mačičku?“ spýtal som sa veselo.

Wind_Theif: "Ehhhhhhhh.... počkat, počkat, počkat..." otočil jsem se zpět k vlkovi a změřil si ho velmi zkoumavým pohledem. "Mluvíme... mluvíme jako teoreticky? Teoreticky, kdyby jsi měl někdy svatbu? Nebo mi něco mi seriózního uchází...?" Zahledím se mu do očí ještě zmatenější, než jsem byl doteď.

Asseke: ,,Plánujem svadbu, len čas ešte nemám určený. Chcem sa zosobášiť s Miritai a ty si samozrejme pozvaný na svadbu, zober zo sebou koho chceš.“ odvetil som veselo. Potom som sa pobavene na neho pozrel. ,,Prečo by som sa inak snažil vytvoriť vodopád.“ odvetil som pobavene.

Wind_Theif: "Miritai?" vyprskl jsem smíchy, což možná mohlo působit trochu neuctivě. "Miritai?! Zopakoval jsem. "Jakože... ty... ty a Miritai?" konečně jsem se dokázal přestat smát. "Eh... to asi nevyjde, drahý Asseke... nemyslím si, že by mne Tai viděla na svý svatbě zrovna nejradši..." uchechtl jsem se. Už jsem ani nebyl naštvaný, že nic nechápu. Tohle bylo tak absurdní, že tomu nedalo nesmát. Větu s vodopádem jsem ani nezmiňoval.

Asseke: Ďalej som sa usmieval. ,,Wind? Máš moju úctu a plne ťa rešpektujem, ale ešte jedná blbá poznámka o Miritai, a tú nohu, čo som ti napravil s radosťou znovu zlomím.“ odvetil som veselo. Povzdychol som si. ,,Z mne neznamého dôvodu ťa považujem za blízkeho priateľa. Bol by som rád, keby si prišiel. Nútiť ťa samozrejme nebudem.“ odvetil som vážne.

Wind_Theif: "Uuuuuh" zakňučel jsem skoro až bolestně při pohledu na zadní nohu a nemilé představě. A radši jsem ztichl. Minimálně jsem se tedy pokusil nedávat najevo to, co jsem měl v hlavě. "...jídlo pro Altaie by bodlo. A pro mě vlastně taky." Odvětím po chvíli zvažování.

Asseke: Wind_Theif: Zasmial som sa. ,,Takže minimálne dvoch jeleňov.“ odvetil som pobavene. ,, Som rád, že prídeš. Len taká rada, ktorú ti môžem dať. Nájdi si niekoho.“ odvetil som veselo.

Wind_Theif: "Ohh, já někoho mám, abys věděl." obořil jsem se na něj až překvapivě prudce, ale pořád v rámci klidnosti. "Jsem ženatej dýl jak tři roky, amatére." dodám s nádechem něčeho, co skoro připomíná hrdost. "...z toho minimálně rok jsem se s ní i vídal. A to se rozhodně počítá." zkazím si to nakonec.

Asseke: Od prekvapenia som o krok cúvol. Keď som si vypočul Winda až do konca, pousmial som sa. ,,V každom prípade ti potom gratulujem. Som úprimne prekvapený, že niekoho máš. Nikdy si to nespomínal“ odvetil som pokojne.

Wind_Theif: "Jo... je fakt, že se to těžko poznává, když tu čubku víc jak dva roky nevidíš..." uznám po chvíli. "Ale díky. Taky gratuluju. Užij si manželství a tak. Neskutečná zábava." Odvětím potom s nechtěným nádechem ironie.

Asseke: Zasmial som sa. ,,Nech ti to vyjde.“ odvetil som pokojne a otočil som sa na odchod. ,,Prepáč, ak som ťa zdržal. Mám ešte kopu práce s vodopádom. Adie Wind.“ pozdravil som ho a vybral sa naspäť k miestu, kde som úspešne odstreľoval skaly.