Herní akce 05: Podivuhodný sen

Když se té noci všichni odeberou spát, opět jako by cosi ovlivňovalo jejich sny. Tedy... sen. Jeden sen, který sdílí té noci mnoho tvorů.
V tomto snu je mnoho mlhy. Je nejčastěji narůžovělá nebo do modra, jako by skrze ni prosvítalo nějaké podivné světlo. To však není k nalezení. Někde pod mlhou je pravěpodobně zem, ale mlha je u kotníků tak hustá, že se skrz ni nedá prohlédnout. Na dotek je však chladná a rovná, nepřirozené rovná, na vlčí tlapky.
Uprostřed mlhy stojí velká jasně modrá zeď. Je vysoká zhruba čtyři metry a dlouhá dva metry. Stojí tam a vůbec ničím nezdůvodňuje svou nicotnou existenci.
Občas na této zdi posedávají podivní tvorové. Nemají ruce ani nohy, dokonce ani nic, co by připomínalo hlavu. Žádné oči. Jen podivný baňatý tvar. Jasně zlutě svítí. Člověk, znalý techniky, by to pojmenoval oživlou žárovkou. Levitují všude možně.
Mlha se táhne kam až pohled sahá, jen mlha, zeď, podivná létající světélka. Nic víc. Tak začíná tento podivuhodný sen.

Kaydar:
Bylo to podivné. Nevěděl, jak se sem dostal. Ale věřil, že je to skutečné. Ostatně, nebylo to zas tak divné, když si vzpomněl, že měl houbičky. Všude byla růžová a modrá mlha a ty podivné žárovky... a modrá zeď. Ta zeď ho popudila už jen svou existencí a zbytečností. A barvou taky. Rozhodl se, že tu zeď nemá rád. Zamračil se na ní, pak k ní zamířil a vymočil se na ni.

/Arwen

Kong:
Seděl nahoře na modré zdi a shlížel na vlka pod sebou. Ani on nevěděl, jak se sem dostal. Ale moc si tím hlavu netrápil. Ostatně, neměl hlavu. Neměl ani oči a i přesto shlížel. Byl to pašák.

Kieran
Probudil se, nebo to si alespoň myslel, než pořádně rozlepil své zelené oči. Nejprve okolí kolem sebe považoval za ranní výmysl jeho unaveného mozku, ale po několika vteřinách zírání do podivného okolí si uvědomil, že je okolí kolem něho skutečně jiné. Nejprve to chtěl spojit s MOŠE (jestli náhodou nenašel zemi zaslíbenou), ale tohle vysílalo úplně jinou energii. Kompletně. Zmateně se rozhlížel kolem sebe, sem tam spatřil nějakou siluetu, ale tomu zatím nevěnoval tolik pozornosti. Tu si uchvátily zářící předměty na zdi, z nichž jeden se najednou rozplynul. Jeho mysl kmitala na plné obrátky, nestíhal na to vše reagovat a ani si nevšiml, že má otevřenou tlamu.

Alfie
Létal si vzduchem, než mu došlo, že je trochu jinde, na neznámém místě. Ne že by ho to trápilo, tohle se mu líbilo mnohem víc než to, co znal. Pod sebou viděl spoustu tvorů, většina z nich mu byla neznámých. Z výšky pozoroval podivná zvířata s čtyřmi nohami, chlupy a čenichem. Haha, ty vypadaj divně! Nahlas se smál, aniž by cokoli řekl. Mezitím tvořil dočasný stín před žádným světlem všemu, nad čím proletěl. Sem tam se nad něčím zastavil, aniž by k tomu měl nějaký důvod. Pozoroval divné čtyřnohé tvory, kteří se rozhodně nepodobali na jaguáry. Ty poznal! Měl pár jaguářích známých. Ale tohle nic takového nebylo.

Salvador:
Stál tam. Kdyby se ještě něčím takovým zaobíral, byl by to pro něho zvláštní pocit. Stál tam, ale ještě chvíli to trvalo, než se zformovala jeho podoba. Postupně se z podivně růžovomodré mlhy vynořily tlapy, končetiny, trup, tělo, ocas, další a další, a nakonec i hlava. Rozhlédl se po svém okolí, vstřebávající tu náhlou změnu bytí. "Jaké to překvapení," prohlásil do růžové mlhy hlasem, který příliš překvapeně nezněl. Pomalým krokem vykročil k modré zdi. Ostatním se mohl zdát jako obyčejný bílý vlk, který z nějakého důvodu měl dva ocasy. Nebo pět? Nebo snad sedm? Bylo těžké to určit.

Asseke
Rozhliadol som sa po okolí. Necítil som nič. Žiaden pach, teplo ani zimu. ,,Zdochol som. Zrejme som skapal v tom zasranom ľade." Odfŕkol som podráždene. Všimol som si, že tu niesom sám. ,,Kurva, to si vlk nemôže dovoliť trochu súkromia aj po smrti? Hej vy vypadnite z môjho posmrtného života!." prehlásil som otrávene.

Ciao
Ciao si myslel, že jeho sny si z něho začaly opravdu dělat prdel. Prvně je pronásledován nočními můrami a teď tu je jakási zeď. Debilní modrá zeď s debilními.. světýlky?
No do hajzlu, tohle bude jízda.

Creepy
Nechal se unášet snem ve stylu Mošeho, věčného boha... Když v tom se objevil zcela jinde. A přímo před ním modrá zeď, zprvu si myslel, že je to nějaká... Něco... Rozhlédl se kolem a spatřil Kaydara a kupu dalších vlků. "No doprdele, já jsem Kaydar? Tohle viděl Kaydar?" vykvíkl rozezleně.
Aither
"Tati?" vydal do vzduchu ještě před tím než se objevil na růžové věci, modrá zeď připomínající vodu a světýlka... Z těch světýlek šlo teplo a to Aither poznal už na dálku. A nebyl tu sám. Byl tu tedy spíše roční vlče mezi hloupýma dospělákama! "Asi už chápu na čem jela Amara," polkl.

Lorelai:
Pamätám si, že som počas túlania sa po horách niekde zaspala. Netušila som ako som sa sem dostala. Videla som lem hmlu a svetieľka. Rozhliadala som sa či niekoho známeho nenájdem a nakoniec som sa vybrala vpred netušac kam dôjdem.

Lust
Rozhliadal som sa vôkol seba. Svetieľka ma tešili. Miloval som svetieľka. Vzniesol som sa do vzduchu a letel som vpred. Po chvíľi som videl modrú stenu a vlkov pod ním.

Teknok:
Pomalu otevřel oči a chvilku mu trvalo, než mu došlo, že se nenachází ve smečkové jeskyni. Podivil se tomu a vzápětí se podivil ještě o něco více, když zjistil, že okolo něj se nachází několik vlků, které znal, a také spousta podivné havěti, kterou nikdy předtím neviděl.

Covet:
Protáhla se a nahlas zívla. Se zájmem si prohlížela mlhu, ve které mizely její tlapy, a přemýšlela, jestli se náhodou nedostala do speciální dimenze démonů. Tuto myšlenku však prakticky ihned zavrhla. Ne, jak mohla být tak hloupá a na něco takového byť jenom pomyslet? Tolik nechutných barev všude okolo a žádné věčně planoucí plameny. Tvář se jí zkřivila znechucením.

Moon
Najedniu z ničeho nic jsem nebyla na tam v křoví kde jsem čekala na kluky a jejich úlovek. Byla jsem kdesi a nevěděla jsem jak ani proč zde jsem. Procházela jsem se a byla jsem docela nervózní. Když v tom jsem vzadu viděla nějakou postavu. Byla jsem připravená na nejhorší. Ale zarazilo mě že jsem najednou nebyla mokrá. Je to snad sen a nebo realita?

Akim
Procházel jsem se neznámými krajinami. Saakra co tu dělám? V týdle pustině. Aah to se mi příčí proti srsti měl bych být někde na stráži, jestli mě chytnou tak jsem na místě mrtvej. Přidal jsem do kroku když v tom jsem uviděl jakousi divnou modrou postavu. Byl jsem udiven že někdo má taky modrou srst. Vypadala malá takže jsem neměl strach. Takovou chudinku bych přepral levou zadní. Začal jsem si nechtěně zvyšovat jako vždy své ego, ale teď mě nikdo neslyšel takže mi to nebylo moc platný.

Kaydar
Všiml si, že kolem něj je více vlků a dalších... tvorů. No, moc si toho nevšímal. Domočil na modrou zeď, ale něco se mu zdálo podivné. Čuchl ke své moči a zjistil, že voní tak nějak... jako louka plná květů. Skoro se mu z toho udělalo zle. "Bleugh," prohlásil. "Nejen že tu stojí takhle ohyzdnost, ještě navíc vonim po fialkách."

Kong
Dál shlížel na tvory pod sebou. Viděl podivného placatého... ne, ptáky neznal stejně, jako neznal ryby. Podivnou placatou věc. Připomnělo mu to hadr na vytírání podlah. Ten znal z pet shopu, v kterém už dva roky lehával. Hadr ho nepřekvapil, ale mnohem víc ho zajímala ta hromada hezkých pejsků, která pobíhala pod zdí.

Kieran:
"Asseke?" Zahučel když poznal známý hlas. Posmrtný život? Co to mele? A proč tamhle chčije nějakej vlk na zeď? Podivoval se, nic mu nedávalo smysl. A jak by taky mohlo? Poznával málo vlků, ale nejmenší smysl ze všeho mu stále dávala světýlka. Tedy, teprve do chvíle, než nad ním proletěla.. placka. Placka čehosi, co se hlučně smála. V ten moment definitivně usoudil, že zešílel.

Alfie:
Smál se, plachtil vzduchem a sem tam udělal salto. Jestli se dá teda otočení ze strany na stranu považovat za salto. Rozhodl se prozkoumat situaci z větší blízkosti, tak trochu klesl. Neznámým čtyřnožcům už létal pouhých pár centimetrů nad hlavami. Z nějakého důvodu se rozhodl, že mu nemůžou ublížit, tak se nestaral, zda sem tam někomu nezavadí o ucho, ocas, čumák a podobně. Prohlížel si je, náhodně se u některých zastavoval a sem tam na nějakého foukl, jen aby věděl, jak budou reagovat.

Salvador:
Zastavil se a s nadzvednutou nadočnicí sledoval vlka, který na onu zeď vykonal svou potřebu. Snad mírně fascinován tou jednoduchostí. Teprve poté se rozhlédl po dalších... organismech, které se tu vyskytovali. Kolem hlavy mu prolétla manta. Rozhodl se tedy pro mírnější přístup. "Smím se zeptat, ve kterém světě se to právě nacházím?" zeptá se do vzduchu klidným hlasem.

Asseke
Znovu som sa rozhliadol. Boli tu cudzí vlci a iné bytostí. Začul som svoje meno. Rozhliadol som po jeho majiteľovi. Bol minpovedomí. Potom som ho našiel. Arwenov syn. Chystal som sa ísť za ním, keď sa ozval vlk s množstvom chvostov. ,,Mňa by zaujímalo, kto kurva si."

CIAO
Mladý vlk se rozhlídl kolem sebe, ale nepoznával nikoho z tvorů. Vlk, který močil na zeď ho překvapil jeho jednoduchostí.
Tohle.. tohle je sen, že ano?
”Um..” zamumlal a přešlánul si.
Co teď doprdele. Nikoho nezná a neumí se zapojit do konverzace, ”Pomoc.”
Já věděl, že na tohle území jsem neměl chodit.

Creepy
cítil se zde až děsivě ztracený. Najednou, NĚKDO VYKŘIKL PŘÁNÍ O POMOC! Creepy se ohlédl a spatřil podivného vlka, pomalu k němu přišel a s obličejem jako vyděšený ježek se na něj *usmál. "Je to tu divný co?"
Aither
Rozhodl se vydat napříč všemi nestvůrami. Když v tom mu do oka padla... VELIKÁ ČERVENÁ VĚC! Aity se sebral a začal vymýšlet způsob jak se k ní dostat. "Ty jsi ale hustá věc!" povyskočil si.

Lorelai:
Zo všetkých koho som tam poznala bol jedine Asseke. Nikoho iného tam nepoznala a keď videla koľko vlkov a iných tvorov tam je prišlo jej nevoľno. Kde to kurva som a prečo je tu toľko bytostí. pomyslela si a vražedne pozrela na placku, ktorá jej fúkla do tváre. Niektorý sa už pýtali kde sú a jeden vlk ešte chcela pomoc. Došla som za ním. ,,Ehmm. Ako ti pomôžem?" Opýtala som sa a v tom som zbadala ďalšieho vlka. ,,Zdravím." Pozdravila som sa.

Lust
Pozrel som sa na morského tvora, ktorý provokoval ostatných vlkov tam dole. Pristál som na zemi  a prešiel som pri vĺčkoch. ,, Zdravíčko!" Povedal som veselo a išiel som k jednemu z vlkov čo mal veľa chvostov. ,,Ty vole pekné chvostíky." Prezeral som si ho. Potom mi pohľad padol na vlka, ktorý domočil a bol zňechutený svojím pachom. ,,Ty si ale zlatý." dodal.

Covet:
Její pozornost upoutala zeď, která se nacházela uprostřed mlhavé nicoty, a na které seděly podivné bytosti. Pomalu se k ní vydala a naprosto u toho ignorovala podřadné červy, kteří se plazili všude okolo. Když konečně došla k oné zdi, sedla si pod ní a zahleděla se na ta baňatá stvoření. Už už se chtěla pokusit navázat s nimi kontakt, když v tom její poddaní začali řvát samé nesmysly a tím narušili její úžasné telepatické schopnosti. Ve skutečnosti sice žádné neměla, ale to jí rozhodně nebránilo v tom, aby si to momentálně myslela. "Zavřete klapačky, usoplenci! Rušíte vaši právoplatnou vládkyni," seřvala je hněvivě a zpražila je pohledem.

Teknok:
Když nedaleko sebe uviděl Moon, rozhodl se k ní vydat. Cestou mu do obličeje foukla nějaká divná placka, což ho poměrně vylekalo, ale podařilo se mu nevyskočit až do nebeských výšin. "Moon?" zavolal na modrou vlčici a v jeho hlase zaznívalo zmatení.

Moon
Někdo mě volal rozhlížela jsem se. Poté jsem zjistila, že ke mě přišel Teknok. "Jé Teknoku ahooj! Mám trochu strach kde to jsme? A nevíš kdo je támhle ten modrý? Nelíbí se mi, jelikož mi někoho silně připomíná .... vypadá trochu jak" nedořekla jsem jelikož jsem najednou stála jako by mě někdo opařil. Vypadal jak můj pravý bratr ... jakoby mu z oka vypadl. Stála jsem s otevřenou hubou a zírala na něj. Co tu dělá? Chce mi ublížit?

Akim
Než jsem k té modré stihl dojít došel tam nějaký jiný vlk, ale to mě neodradilo vypadala jako moje nejmladší a jediná přeživší sestřička, kterou vyhnali z naší smečky. Myslel jsem, že to nepřežila. Nasadil jsem ďábelský výraz a řekl "Ahoj sestřičko ... dlouho jsme se neviděli" prošel jsem okolo ní. "Jsi nějaká zchátralá, vyhublá a zjizvená. Vypadáš jak vohlodaná kost" ještě jednou jsem okolo ní prošel a řekl jsem "Moon" doufal jsem že svoji sestřičku trochu poškádlím.

Kaydar
Přišla nějaká dáma. Už už s ní chtěl začít flirtovat, když začala řvát. Nazvala ho usoplencem, poručila mu ať zavře tlamu a prohlásila se vládkyní. To že je vládkyně a on usoplenec, to mu nijak nevadilo, ostatně nějakému lehkému roleplayi by se v posteli nebránil... ale to o zavření klapačky ho vážně namíchlo. To teda ne. On má svojí hubu a tu bude mít otevřenou jak bude chtít.
Nechal tedy svojí spodní čelist spadnout, jazyk mu volně visel z tlamy. Přitom udělal zvuk podobný "Bleeee," a zůstal tak, zírajíc na onu vlčici.

Kong
Rozhodl se, že se blíže podívá na ty hezké pejsky. V pet shopu mu slibovali, že si ho jednou někdo koupí a nějaký hezký pejsek do něj bude strkat jazyk. Moc se na to těšil.
Slevitoval na úroveň vlčích hlav a jelikož vlčice u zdi mu přišla trochu nebezpečná, odlevitoval tak nějak... do prostoru mezi vlky.

Snow
Objevil se v mlze a nějak nepochopil co se to stalo. Sněhobílý kožíšek a červené oči působily na tom vlčkovi jako kdyby skutečně patřil do tohohle snového světa. Bohužel jeho osobnost už tak nějak ne, a to děsivé bílé stvoření začalo nadšeně skákat kolem a vířit mlhu co měl kolem tlap. Hopky, hopky!

Kieran:
Hledal cizí hlas. Ale už vážně, co je tohle za místo? Přemýšlel a podezřívavě pozoroval všechny přítomné. Spousta neznámých vlků. Úplně neznámé místo. To ho naprosto upřímně děsilo, byl nervózní a tvářil se, jakoby měl puknout ze vší té úzkosti. Vůbec to neznal, to se mu nelíbilo. Tak či onak si to zkusil namířit k někomu, koho poznával - v momentální chvíli jen Assekeho. Trochu ho to znervózňovalo, ale byl tady a v té mlze nikoho jiného nenašel.

Alfie:
Trochu ho mrzelo, že si ho nikdo moc nevšímal. Chtěl si povídat. Chtěl vědět, co za druh to je. Tak se vydal právě k té, co působila, že by s ní mohla být zábava. "Co je usoplenec?" Zeptal se vlčice, působící nadřazeně všem ostatním. Jeho výraz byl zcela očividně zvídavý.

Salvador:
Otočí tedy svůj pohled po černém vlkovi a mírně nakloní hlavu do strany. Neviděný vítr mu jemně zavíří se srstí a ocasy. Poté se opět rozhlédne po okolí, nejprve jakoby ignoroval vlkova slova. Teprve po chvilce vlk opět nebyde jeho pozornosti. "Zvláštním nářečím to hovoříš, štěně. Je toto... jak se jí nazývá... země Slovenská?" Opět se rozhlédne po okolí. "Představoval jsem si jí jinačeji." připustí nakonec, pohledem ulpívající na poletujícím... organismu neurčitého druhu. "Děkuji," odpoví odměřeně. Nakonec mu pohled ulpí na dalším ze čtyřnohých, který si to zamířil k černému vlku.

Asseke
Prižmúril som oči a rozhliadol som sa po okolí. Počuj kamoško, ak by toto mala byť moja domovina, tak by som bol pravdepodobne fialový a oči mal na zadku, aby som sa ti mohol dívať do očí a tiež vypúšťať sračky." odpovedal som mu veselo. Ignoroval som slečinku, ktorá sa prehlasovala nad vladkyňou.

CIAO
Ciao stáhnul uši k hlavě, když k němu přistoupili dva vlci. Nebo, vlk a vlčice.
”Um..” přešlápl a nervózně se podíval kolem sebe, když bílá vlčice u zdi po nich zakřičela, ”jo, je to tu divný..” zašeptal a otočil se na vlčici (Lorelai), ”Já jako.. přišel sem na tohle území jenom, abych prošel a najednou jsem ... zdrogovanej?”

Creepy
"Jo, jo přesně tak," přikývl a kýval i na pozdrav vlčici
Ait
On mezitím stále vesele honil červenou věc jménem Kong - i když to nevěděl.

Lust:
Začínal som sa nudiť keď vtom vbehla vlčica, ktorá sa vyhlasovala za vládkyňu. Začal som sa smiať. Čierny vlk dával dobré hlášky keď v tom nieči zaujalo jeho pozornosť. Rozbehol sa. Bolo to niečo malé, červené a vznášalo sa to. ,,Omg?! Čo si zač. Vyzeráš zaujímalo." povedal som veselo a začal som to naháňať rovnako ako jeden z vlkov.

Lorelai:
,,No keby si bol zdrogovaný tak to by museli byť viacerí. A pravdepodobnosť, že všetci fičia na niečom a zároveň majú rovnaké haluze je dosť nepravdepodobné." povedala som zamyslene. ,,Ale je to tu fakt dosť divné." dodala som.

Covet:
Brzy začala litovat toho, že se vůbec namáhala na ty nekňuby řvát. Nějaký potrhlý vlk poblíž ní se rozhodl ukázat jí z neznámých důvodů obsah své tlamy a to ji značně pobouřilo. "Okamžitě tu slizkou věc vrať do svojí huby, než ti ji tak zřídim, že ji do konce života budeš mít nakřivo," zavrčela na něj nevraživě. Pak už věnovala pozornost otravné placce, která se nyní vznášela na její vkus až příliš blízko ní. "Uspolenci. Ubožáci. Nezvedenci nečistý krve. Už mi rozumíš?" vyjmenovala netrpělivě několik synonym za sebou, a pak je oba začala znova vesele ignorovat. Zaměřila svůj pohled na bytosti sedící na zdi a začala podivně mručet. Domnívala se, že telepatie takto funguje a ona s nimi bude schopná komunikovat.

Teknok:
"Nemám páru, kde jsme, ale nemůžu říct, že by se mi to tady kdovíjak líbilo," pravil svým obvyklým tónem zbaveným veškerých emocí, ale v jeho očích se zračilo znepokojení. Už se chtěl zeptat, koho Moon připomíná onen modrý vlk, když v tom se mu dostalo odpovědi přímo od něj. Obezřetně si ho prohlížel a přemýšlel nad tím, zda se má vměšovat do rodinných záležitostí těch dvou.

Moon
Odfrkla jsem nahlas a protočila jsem očima "Nech toho laskavě Akime .. já za to nemůžu víš jak se psychicky skládám. Teď jsem kvůli tobě zas zničená" pak jsem si vlastně uvědomila že je tady Teknok. "Teknoku todle je bohužel můj starší bratr Akim" povzdechla jsem si. "Ten co mě opustil, že ano a nechal uprostřed ničeho" začala jsem být naštvaná a vrčet.

Akim
Očividně žertování nebrala moje sestřička vážně, ale svádět na mě že jsem ji opustil už jsem si nenchal líbit. "Hele ségra ... já tě nevopustil. Ty sama a tvoje psychopatická zlá stránka si za to můžete. Já teda rozdvojená vosobnost narozdíl vod někoho nejsem" podíval jsem se na ní ironicky. Vážně mě jako naštvala. Takovoudle sestru mi byl čert dlužen. Neumí se ovládat a svádí to na mě že ano. Akim může za vše ... Akim je ten špatný. To naše Můňa nikdy za nic nemůže že ano. Je to jen hnusnej rozmazlenej fracek.

Vega
Překvapeně zamrkal na okolí kolem sebe. "Hej, kde to jako jsem?" houknul před sebe. Nikdo mu neodpověděl. Kolem tlap měl mlhu a on čněl vysoko nad ní, vířila kolem něj a rozfoukávala se s každým pohybem.  "Co to sakra je za matroš?" dumal a drobná světýlka v dálce najednou nebyla v dálce. Měl jich plný kožich. "Dopjeruna meloun!" zanadával si na jejich adresu.
Všechno okolo dostávalo konkrétní tvary i zvukovou stopu, moc mu to však nepomohlo. Co to proboha bylo ve vzduchu? A co to-
"Můňo!" vyjekl, když konečně spatřil povědomý modrý kožíšek. "Moon! Modřino!" Radostně k ní doběhl, vděčný za to, že tu našel něco, co znal.
Teprve později mu došlo, že modré vlče má společnost.
"É, ahoj," pozdravil ostatní. "Moc si mě nevšímejte, nabízím světýlka. Pro nadměrné množství v akci."
Znovu se na sebe podíval. Svítivé kuličky se na něj lepily a on zářil. Hodně.

Kaydar
Chtěl na protest nechat otevřenou tlamu, ale blbě se mu mluvilo. Zkusil to i tak. "Ghgh gloglo," vydal ze sebe.
Rozhodl se, že to tak nejse a zavřel ji. Ostatně, už mu kapaly sliny z tlamy. "Ahoj kotě, nechceš si tyhle kinky řeči nechat někam do soukromí?" mrkl na ni.

Kong
Jeden z těch hezkých pejský přišel k němu. A také... cosi lítacího, usoudil, že to bude létající fretka. "Zdravím vás, milá zvířátka. Já jsem Korg." prohlásil podivně gumovým a naprosto bezvýrazným hlasem.

Snow
Brzy jeho skákání přerušil jeden zvláštní jev a to podivný liškovlk se svítícím kožichem, který se přidal... hele toho vlka už viděl. Rozběhl se k nim. "Ty jsi hvězda? Ty svítíš? Proč svítíš? To se mi líbííííí..." Rozněžňoval se Snow, když najednou vběhl mezi skupinu vlků, ke kterým se před okamžikem přidal svítící Vega.

Kieran:
Když se přiblížil k černému vlku, všiml si dalšího, několikaocasého. "Pěkný ohony, kdes' je splašil?" Položil naprosto neformální otázku. Začínal být nešťastný. Nelíbilo se mu tolik nových věcí najednou, navíc si pořád neuvědomoval, kde vůbec je.

Alfie:
Zamračil se na ní, načež rozhodl konstatovat svůj upřímný názor. "Jsi zlá." Otočil svůj zrak k druhému čtyřnožci v jeho blízkosti, co měl vyplazený jazyk a vypadal nadmíru vtipně (minimálně pro Alfieho). Ten mu zvedl náladu. Zdálo se, že jako jedinej si nic moc z nového místa nedělá. To si myslel, než v jeho zorném poli profičel další čtyřnožec, spěchající za červeným čímsi. Na něj zareagoval užaslým: "Hustý."

Salvador:
Opět vrátí pozornost tomu hlasitému černému vlkovi. "Ah, jaká to obrazná představivost Slovenského domorodého lidu," okomentuje suchým hlasem, ale v jeho očích se zdá, jako kdyby kousek z něho právě pozvolna umíral. Další příchozí tomu rozhodně nepomůže. "Děkuji, narostli mi," odpoví prostě něco, co není úplně pravda.-Zastřihají mu uši, když k němu po vzduchu doputuje jméno Akim. Jelikož si sám nějak odmyslí poslední písmenko a mírně polekaně ze sebe vyrazí: "Aki?" Spěšně se rozhlédne kolem. "Ale ne, měl jsem ještě vyžehlit prádlo."

Asseke
Neústale fňukanie ,,vládkyne" ma začalo otravovať. ,,Počuj zlato, moja krv čistá viac než dosť. Včera som sa totiž kúpal. Alebo predvčerom." prehlásil som otrávene. Pozrel som sa na Arwenovho syna. ,,Ty si tiež zdochol? Čo sa stalo? Zaspal niekto na hliadke? Tvoj otec bude zúriť a ja ho budem počúvať. Vlastne nie. Ja som tiež zdochol." premýšľal som nahlas.

CIAO
Pousmál se na vlčici, ”Jako jo, ale kdo mi kurva vysvětlí tuhle..” podíval se kolem sebe, ”situaci.” dořekl.
Všichni mluvili přes sebe a Ciao měl docela problém rozeznat kde a co se děje.
Pak promluvil jeden z vlků o ’zdochnutí’, ”Doprdele, cože?” zašeptal sám pro sebe.
Pak si všimnul červeného análního kolíku, proč si myslel, že je to kolík, neměl ponětí, cože je život?

Creepy
Creepy se jako naschvál zrovna chtěl ošít a odpovědět, když v tom se z něho stal plyn. Hnusný smradlavý plyn rozprostírající se po celém území.
Aity
On mezítim jen užasle koukal na létajícího Korga, Co jsi zač Korgu?" otevřel papulku.

Lust:
To červené něco sa predstavilo. ,,Ja som Lust." predstavil som sa veselo a pozrel som sa na vlka. ,,Ty si kto?"

Lorelai:
,,No asi to nik nevysvetlí." povedala som skôr ore seba než jemu. Počula som Assekeho ako hovorí o zdochnutí. ,,Asseke, pochybujem, že si mrtvý." Povedala som mu. Vlk, ktorý bol s nami sa zrazu rozplynul a ostal po ňom smrad. ,,Ten smrádok si mohol odpustiť." dodala som a zakašlala.

Teknok:
Zničehonic začal mít dojem, že se z něj stává pižmoň. Jeho srst rostla jako o závod, jeho tělo mohutnělo, na hlavě se mu objevily rohy a místo nohou měl najednou kopyta. "Jsem pižmoň a žiju v subpolárním podnebném pásu. Krmte mě třikrát denně uschlými travinami a budu spokojen," zaduněl podivně hlubokým hlasem a na tváři měl při tom extrémně tupý výraz. Až po chvíli mu došlo, co vlastně právě vypustil z tlamy a najednou si vůbec nepřipadal jako pižmoň. Vlastně pochyboval o tom, že se jím někdy stal. Pro jistotu se rozhodl tvářit, jako by se nic nestalo, a reagoval na slova Moon. "Těší mě, Akime. Doufám, že jsi sem nepřišel působit nepříjemnosti," pozdravil jejího bratra bezvýrazně, ale jeho pohled byl nezvykle chladný. "Eh? Nabízíš světýlka? Co?" podíval se poté lehce zmateně na dlouhonohého vlka, který se k nim právě připojil.

Covet:
Když vlk poblíž ní začal vydávat podivné dávivé zvuky, začala mručet o to hlasitěji. Nakonec usoudila, že dokud se nevítaný společník zdržuje v její blízkosti, mocné bytosti na zdi s ní rozmlouvat nebudou. Ano, to dávalo perfektní smysl. Jak by s ní mohly komunikovat, když se poblíž nachází rušivá nečistá energie, která z toho poddaného doslova sálá? "Neříkej mi baby, nejsem tvojí kočičkou. Ti, co chůvu dělat chtěj mi, nemaj šanci ani nejmíň," vylezla z ní horda nesmyslů, které ani neplánovala říct. Zarazila se a trochu se oklepala. "A teď vážně. Vodprejskni, snažím se navázat kontakt s podsvětím," zvýšila znovu hlas a bylo vidět, že jí dochází trpělivost. Jak se měla soustředit na své démonské povinnosti, když ji neustále někdo obtěžoval? "A ty mi taky vlez na hrb," zasyčela na placku, která se rozhodla obdivovat nechutnost otravného vlka. To jí tak ještě scházelo, aby ho v tom někdo podporoval.

Moon
Chtěla jsem reagovat na svého bratra nejdřív a tak jsem si ostatních nevšimla. "CO TO POVÍDÁŠ TY IDIOTE JÁ NEJSEM ROZDVOJENÁ OSOBNOST" přestala jsem se ovládat. Mé oči najednou z krásné tyrkysové se proměnili v modré s jen takovou malou úzkou panenkou uvnitř. V mé hlavě byl něco jako boj nebo co. Najednou nějaká divná zlá osoba mě ovládla a začala jsem se chovat divně. Má srst výrazně ztmavla a nebyla jsem to už vůbec já. Promluvila jsem najednou jinačím hlasem. "Máš pravdu Akime" ďábelsky jsem se zasmála. "Čekala jsem až si to ta trubka uvědomí. Todle není jen sen todle se díky tobě uskuteční. Mám větší nadvládu. Takže teď nebude jen ta hodná Moon ale i já .. ta samá kterou vyhnali z vaší ubohý partičky". Mé pravé já bylo uvězněno v temnotě a já nevěděla co dělat.

Akim
Povzdechl jsem si "A je to tu zas .. že ano. Co tu ještě neuvidím ... ségra s rozdvojenou osobností .. támdleten vlk měnící se na soba nebo co to je a svítící žirafa či co" naštval jsem se. Nevěděl jsem jestli ti dva byli skuteční jak má sestra a jestli měli skutečný problémy ale už jsem to nevydržel. "Ale teď sakra kurňa šuflik všichni zmlkněte. Jeden tady mluvíte přes druhýho. Je to vůbec někdo ty vole normální? Tady sobo vlk .. lampička a moje rozdvojená ďábelská ségra ty vole" přímo jsem řval na všechny vokolo. "Jste všichni zfetovaní nebo co? A jo Moon klidni tu svoji evil stránku .. nevím jestli to vy vostatní víte ale todle vlče není normální .. dávejte si bacha. My ji vyhnali a měli jsme k tomu důvod"

Vega
Opatrně chytil světýlko do zubů a dal ho přízračně bílému vlkovi na bedra. "Jo, já jsem tady ta hvězda, nejzářivější z vás všech," zhodnotil spokojeně. "Poslyš, kámo, nevím, co to má bejt, ale očividně rajcuju všechny světýlka na světě," dodal zamyšleně.
Když se však rozhulákal druhý barevný vlk na celé kolo, postavil se před něj a pysky se mu zavlnily v krátkém vycenění zubů. Vzápětí se však rozpustile zašklebil. "Kámo, ty jseš dobře ujetej exot. Klídečkuj trochu, fakt," doporučil mu. " Zkoušel jsi někdy ťapání mandal do písku? Ale dávej si trochu pozor na držku tady před dámou, chudák Moon, že ti to není trapný," zavrtěl hlavou.
"Můžu ti dát světýlko. Do každý nosní dírky jedno," nabídl velkoryse. "Co je to vlastně žirafa?" zajímal se.

Kaydar
Ta podivná lítající rohožka vypadala mnohem přátelštěji, než vlčice. A to to byla jenom rohožka! Zašklebil se na vlčici. Podařilo se mu to náramně. Celý obličej se mu přitom podivně nafoukl a škleb se zavlnil ve vzduchu. Byl s tímto šklebem plně spokojený. "Hej, rohožko. Pojď na zmrzlinu," navrhl oné létající ryboptákorohožce. Náhle ucítil šílený puch. "Awghegheghe," vydal ze sebe a začal se mohutně šklebit.

Kong
"Já jsem Kong," zopakoval znovu bezvýrazně. Bylo přeci jasné, kdo je! Kong, kdo by ho neznal? Už už chtěl prohlásit další moudro, když tu se začal nekontrolovatelně třást a brnět a vypadl z něj pamlsek. Ten spadl kamsi mezi vlčí tlapy a zatoulal se v mlze. Kong se dál bezvýrazně vznášel, nepřišlo mu na tom nic zvláštního. Holt se potřeboval vyprázdnit. Pejsci to mají přeci rádi.
Pamlsek z mlhy moc hezky voněl. Rozplynatělý Creepy zase smrděl. Nic z toho Kong necítil, neměl totiž čich.

Nik:
Nevěděl, jak se to stalo, ale najednou stál uprostřed nějaké podivné, narůžovělé mlhy. Zamrkal. Když znovu otevřel oči, všude okolo něj byla světélka. Mírumilovně se vznášela ve vzduchu. Byla nádherná, krásnější než cokoliv, co Nik kdy v životě viděl. Byla tak krásná, až měl chuť je rozdrtit v zubech. Vykulil oči, cukl hlavou a vrhnul se po jednom světélku. Proklouzlo mu mezi zuby. To Nika dopálilo. Zkusil zaútočit na jiné. To se mu podařilo chytit do tlamy, ale zklamalo ho, že se nedalo rozdrtit. Ať tiskl zuby, jak mohl, vůbec nic to nedělalo. "Ošklivé světýlko," zamumlal.
Rozhlédl se okolo. Ve větší vzdálenosti před sebou spatřil výraznější záři. Tam bude spousta světélek. Třeba se některé z nich bude dát rozdrtit. Třeba se spousta z nich bude dát rozdrtit. Při té představě se nadšeně usmál, jako malé hravé lišče. Na nic nečekal a rozběhl se tím směrem. Nic nevnímal, jen tu záři před sebou. Nedíval se okolo, nepřemýšlel. Běžel za světlem. Světélka. Musí je chytit. Musí je zničit, musí je rozdrtit mezi zuby. Běžel, jak nejrychleji mohl, až do chvíle, kdy ho zastavil náraz do něčeho velkého. Spadl na zadek a šokovaně se otřepal. Když vzhlédl nahoru, zjistil, že je to vlk. Divný, dlouhonohý vlk. Ovšem nejzajímavější na něm bylo to, že byl od hlavy k patě obalený těmi krásnými světélky.

Snow
Stalo se tam tolik věcí, mezi vlky mezi kterými se nacházel. Najednou se tam objevil ještě další tvor, do jednoho z nich narazil. Někdo tam křičel, někdo se tam přeměňoval v pižmoně... a dalšímu vlkovi nejspíš absolutně přeskočilo a začal mluvit střídavě se sebou... ale Snowa nic nezajímalo. Jen jedno světélko, které mu absolutně spokojeně sedělo na zádech na kožíšku a on se tvářil tak důležitě, protože... světélko. Mírně přihulený výraz na tváři. Nechtěl se ani pohnout. "Jestli je tohle sen, budu to muset říct Erikovi!" Zabrumlal si pro sebe spokojeně. "Ale jestli tohle je sen, tak se nechci probudit, chci svoje světýlko."

/Snow

Kieran:
Naro..co? Jak.. On je mutant? Představil si, že by měl tolik ocasů, až se z toho oklepal. Otočil se na Assekeho. "Nevím o tom, že bych byl mrtvej. Spíš přesunutej. Totiž, pokud vím, tak jsem nevylezl z jeskyně." Přiznal svou neznalost, ač velmi nerad. Skutečně pochyboval, že byl mrtvý - proč by jich tu totiž mrtvých bylo tolik najednou, přičemž nikdo nevypadal, že by tam byl delší dobu. Skoro nikdo, tedy. "Spíš jsme v nějaký časový bráně. Chápeš, jakože, díra do jinýho časoprostoru. Uměj to bohové? No, uměli mě zestárnout," mumlal spíš sám pro sebe.

Alfie:
Zachechtal se. "Podsvětí? Bude podobný jak na dně oceánu, tam by se ti nelíbilo. Spousta nečistejch tvorů, ty ušmudlaná čundro!" To jsem jí to nandal, jo! To nečekala, ne! Radoval se v mysli ze své 'krutopřísné' hlášky. Neměl rád, když byl někdo zlý na jeho kamarády. A cizince už za kamaráda automaticky považoval, protože mu byl sympatický. Každý, kdo se ho nesnažil zabít a nebyl na něho zlý, byl jeho kamarád. I když ho třeba ignoroval. Když mu čtyřnožec nabídl jít na zmrzlinu, neváhal. Co je zmrzlina kupodivu věděl, protože tam u nich se z pár jeho známých ryb dělalo jídlo. Už v tom byl skoro znalec. Šťastně se tak otočil ve vzduchu. Nic necítil, proto nevěděl, proč se osrstěný tak šklebí, ale bylo mu to vlastně celkem fuk. "Jdeme!"

Salvador:
"Aha, jste mrtví," řekne a přikývne si pro sebe. Najednou nějak všechno dávalo smysl. Když se tak rozhlídne kolem, někteří si to možná i zasloužili. Ne, že by takový soud byl na něm, to dělají jiní. Potřese hlavou. "Prádlo," zopakuje si pro sebe tu důležitější věc a jde blíže k modré stěně co stále voní po fialkách, neboť se mu zdá, že by to mohlo být nejsnažší cestou odsud. Projde tak přímo mezi slintajícím vlkem, lítající chlupatou věcí a ukřičenenou vlčicí, sám jim věnující pramálo pozornosti, ale jeho ocasy se jemně o každého z nich otřou jak tak prochází.

Asseke
Nad Kieranovými slovami som sa zamyslel. ,,Tvoj otec mi spomínal, že niekto trpí zrejme nadmernou plynatosťou. Koniec koncov tu dačo smrdí, ako plyn, ktorý by skolil žltého tchora." odpovedal som mu. Chystal som sa dačo odpovedať Lorelai, keď z hmly predomnou sa o javil žltý tchor. Rýchlo som ho chytil do zubov a hodil jej. ,,To povedz jemu!" Sledobal som, ako tchor vypustíl nevábne páchnucú tekutinu a pokropil ňou okolie.

Plyn Creepy
Plyn se šířil a nabíral nových rozměrů, všichni vlci, kteří ho ucítili mohli cítit něco jiného. Prostě něco, co nenáviděli.
Aither
Aitherovi se do nosu dostal hnusný pach spálené vody. ale korg ze sebe vypustil něco úžasného! Rychle po tom skočil a spapal to. "Jsí úžasný!" rozjařil se a postavil se do pozice - popros.

Teknok:
Moon se zničehonic začala chovat hrozně podivně. Pozoroval, jak jí tmavly oči a postupně se jí zužovaly zorničky. Nebyl si jistý, co se to s ní děje, ale ani trochu se mu to nelíbilo. "Ale no tak, Moon. Nenech se jím takhle vytočit. Uklidni se," zašeptal poté, co k ní lehce naklonil hlavu. "Já nejsem žádný sob, já jsem piž...knok," ohradil se proti Akimovým slovům a včas mu došlo, že o sobě málem znovu prohlásil, že je pižmoň. Nakonec místo toho pouze vymyslel novou, originální verzi svého jména. Tlachání dlouhonohého se snažil ignorovat. Když do jejich světluškami ověnčeného společníka o několik sekund později narazil jakýsi lišák, začal vážně uvažovat nad tím, jestli mu Niërra dnes v noci nedopatřením nepodala nějaké halucinogenní bylinky. "Jste opravdový? Nechcete mě někdo štípnout?" zeptal se váhavě svých společníků, kteří se množili jako kvasinky. Jejich počet se mu přestával zamlouvat. "Kvasinková infekce," zamumlal si pro sebe a odvrátil od nich na chvíli zrak.

Covet:
S hrůzou v očích pozorovala chlupatého utřinose vedle sebe. Spílala si, že si ještě před chvílí říkala, že nechutnější už snad být nemůže. Omyl, právě teď ještě nechutnější byl. Tentokrát se však dokázala aspoň trochu ovládat a rozhodla se na něj nijak nereagovat. Pouze si odfrkla a nasupeně se obrátila na levitující placku. "Jediný nečistý kreatury široko daleko jste tu vy dva. Jinak mě ale těší, že konečně půjdete otravovat život někomu jinýmu," procedila skrz zuby nevraživě. Pak se chystala začít znovu mručet, když v tom se o ni cosi otřelo. Znechucením div nepřeskočila zeď. "Ještě od něho chytím prašivinu. Anebo blechy. Anebo klíšťata. Anebo všechno najednou. To mi tak ještě scházelo," začala si pro sebe pohoršeně brblat, ale nedělala to zrovna potichu, takže ji všichni poblíž mohli slyšet.

Ciao se náhle zašklebil, zkroutil a podobně, jako by se roztékal plast v žáru ohně, se celý postupně zdeformoval a stekl kamsi na zem. Brzy po něm už nebyla ani památka.

Moon
Hmm podívala jsem se na toho divnýho vedle sebe. "Já nejsem žádna Moon já jsem Shadow Moon ... jsem stránka týdle padavky" ďábelsky jsem se zasmála, přičemž se mi srst konečně ztmavla a hříva změnila barvu na černo. Ne to nemůžeš pusť mě, tss nepustím tě ty padavko. Pusť mě, myslíš si že tě osvobodím? Jestli jo musím tě zklamat .. nikdy se ode mne nedostaneš, Jsi jen odraz .. když zavřu oči tak zmizíš,  nee já jsem ta co vidíš v odrazu .. jak dlouho budeš žít budu tu vždy s tebou.  Po dnešní noci ukončím tenhle démonův sen,  tsss todle není sen to je noční můra a nikdy neskončí. Brzo zemřeš a nezůstane nic po tobě, .. nemůžeš si vybrat ale ztratíš kontrolu Nemůžeš mě kontrolovat žiji v tobě a nikdy se mě nezbavíš .. každý den mě cítíš. Nepotřebuji tě k přežití jako ty mě "Ne ne Shadow je čas zemřít ... nee já jen ty... ale když zemřu zemřeš taky ... tss zemřeš ve mě a já se stanu tebou .... ne uvnitř jsem ... jsi já... ne nikdy ... ano vždy" zasmála jsem se. Pravá Moon nyní je uvězněná prozatím a nadvládu mám já.

Akim
Sledoval jsem děsivý vývoj mojí ségry. "Vidíte o tom jsem přesně mluvil ... chytne ji amok. A co vy ostatní blázni? A ty s těma světlama laskavě přestaň svítit do pejsku ... a jaká dáma vždyť todle už není dáma ale netvor ty špagáte jeden světelnej." doufal jsem že z tohodle místa zmizím byo otravné a ponižující.

Vega se náhle začal vznášet. Jeho zmatení nic nepomohlo a brzy, stejně jako nafouknutý balónek, zmizel vysoko na obloze

Kaydar
Hned si poznamenal, že rohožka je drsňák. "Já jsem Kaydar, ale klidně mi řikej Kaďák. Beztak jsme kaďáci všichni." představil se a ušel pár kroků v mlze. Vlčice si už ani nevšiml. S úsměvem a vidinou zmrzliny šel. Pak zjistil, že tady v mlze žádná zmrzlina není. Také si uvědomil, že bílý vlk se o něj otřel ocasem. Trochu pobouřeně se otočil a jak byl rozpolcen mezi náhlým dotekem, který by mohl znamenat sex a absencí zmrzliny, obořil se na běláka téměř až nepřátelsky: "Kotě, chceš se mnou šoustat?!"

Kong
Když ten hezký pejsek začal panáčkovat, moc se mu to zalíbilo.
"Já jsem- Tohle jsem- To jsem vždycky chtěl," prohlásil stále dutým a plastovým hlasem, ale jako by o oktávu výš. Při velké představivosti by mohl znít téměř nadšeně. "Ty můj milý pejsku. Nechceš do mě strčit jazyk a celého mě vylízat? Mohl by tam být další pamlsek."

Nik:
Zmateně pozoroval, jak se dlouhonohý vlk najednou začal vznášet a mizel vysoko na obloze. A spolu s ním zmizela světélka. "Nééé! Světýlka!" Bolestně zaúpěl a začal zoufale poskakovat na místě a chňapat kdesi nad sebou ve vzduchu.

Snow
"Néééé!" Zaúpěl stejně jako druhý vlk. Světýlka! "Neee, světýlka neeee!" Prožívá ztrátu svého oblíbeného svítícího liškovlka.

Kieran:
Jak souvisí tchoř a plynatost v jeskyni s tím, že nejsem mrtvej? Nechápal. Nerozuměl. Vůbec ničemu. A asi už snad ani nechtěl. A pak ucítil cosi. Nevěděl, co to je, ale odporně to smrdělo. Zamračil se.

Alfie:
Ta ženská se mi nelíbí! Bručel ve svém mozku. Rozhodl se jí nakonec namíchnout, ať si užije, když je na něj a jeho kamarády zlá! Přiletěl k ní blíž, otevřel celá svá ústa dokořán a foukl na ní. Dostatečně silně, aby to s nejedním leopardem pohnulo - konec konců, byl to pětimetrový tvor. Pak se vrátil na původní místo, aby se představil samci. "Já jsem Alfie, manta obrovská, co seš vlastně ty? Myslím, ty čtyři nohy a tak, můj známej jaguár má taky chlupy, čumák a štyri nohy, ale vypadá úplně jinak." Prohlásil, a hned nato následoval směr cesty. Když jeho společník prudce změnil chování, zaujalo ho to. Šoustat? Co? Co to je?

Salvador:
Zůstane hledět na stěnu, z blízka si jí prohlížet. Jakoby očekával, že se tam zjeví nějaké znaky nebo nějaké ovládání. Ale bohužel nebyl svým způsobem živý a vlastní představivost postrádal. Otočí tedy hlavu na hlasitou vlčici a udělá na ní jediné důrazné pšššt. Chvíli mu trvá, než si uvědomí, že ten vlk s emo patkou mluví na něho. "Šoustat?" zopakuje, jakoby si nebyl jistý významem toho slova.

Asseke
Pozrel som sa na tú divnú hmlu z ktorej vyskočil žltý skunk. Stričil som hlavu do hmly a začal som čuchať. Muselo tam byť ešte niečo.

Aither
"Ano!" zaskučel, totálně unešen tím, jak byl pamlsek lahodný! "A jsem vlk!" pronesl hrdě a otočil se na záda. Vyplázl jazyk a tím poodhalil štěněcí zoubky.

Lorelai:
 Asseke po mne hodil tchora. Pozrela som sa. Okolo za rozohnal ešte väčší smrad. Škodoradostne som sa usmiala a hodila ho naspäť k nemu. ,,Ale nevadilo by mi kedy si skapal." Povedala som a zasmiala som sa.

Lust:
Červená hračka ho začínala nudiť. Poobzeral sa a rozhodol sa ísť za niečim čo letelo hore spolu so svetieľkami. Rozhodol sa, že sa vydá tým smerom. Chcel som chytať svetieľka. Videl som tam bieleho vlka s červenými očami, ďalšieho vlka s jazvou na oku a dvoch modrých vlkov. Prehodil som sa na chrbát a sledoval som čo sa deje. ,,Nechete ma niekto poškrabkať na brušku?" Opýtal som sa.

Teknok:
Zdálo se, že teď nemluví tak úplně s Moon. Ta bytost, která ji snad posedla, se mu představila jako Shadow Moon, a pak se s Moon začala hádat. "Nech ji na pokoji. Moon, bojuj s ní. Máš na to, abys ji porazila," promluvil nejprve na Shadow Moon, a pak se snažil Moon podpořit, přestože v tom nebyl moc dobrý. U toho pozoroval, jak se jeden z jeho společníků zničehonic vznesl k nebi a odletěl kamsi do neznáma. Bílý vlk s lišákem začali kvůli tomu hrozně vyvádět. "No tak, to bude dobrý! Určitě najdete jiný světýlka!" snažil se je oba ukonejšit a v duchu se sám sebe ptal, kdy se z něj stala chůva. Akima se snažil ignorovat, jelikož mu přišlo, že stejně neříká nic konstruktivního.

Covet:
Když ji vlk s několika ocasy začal pštít, zavrčela na něj. Pak k ní přiletěla ta zvláštní placka a zničehonic jí foukla do tváře. "To si vypiješ!" zavřeštěla na ni hystericky a jala se ji pronásledovat. "Nikdo, opakuju nikdo, nebude vládkyni celého Nefritového údolí foukat do tváře!" vykřikla a rozmáchla se po něm tlapou.

Moon
Zasmála jsem se velmi ďábelsky "Tss taková padavka a porazit mě? Nikdy ... každým dnem i minutou budu silnější a dostanu ji jednou ... jednou" nyní jsem měla jakoby celé tělo jen pro sebe. Po chvíli jsem se konečně změnila do své podoby. "Takhle jsem už dlouho nebyla volná." přišla jsem blíž k té věci co se sem přiřítila. "A co ty PADAVKO okamžitě vodprejskni ... je ti líto že tvůj zářivka vodešel jo? Ty jeden ubohý hnusný budiž k ničemu" vrátila jsem se zpět k tomu divnému tvorovi "Víš býku rozluč se se svojí malou kamarádkou nyní jsem jen já navždy budu v ní a i když vám bude připadat, že jsem pryč vrátím se. Stačí jen málo a má nadvláda zůstane navždy. Ta malá si z toho nebude pamatovat skoro nic .. .jen tudle hádku" začala jsem se velmi ďábelsky smát.

Akim
Stál jsem tam a sledoval toho psychopata "A todle že mám z sestru? Není divu že jsme tě vyhnali. Chtěla jsi nás všechny zničit a dostat se k moci co? To proto jsi poslala sourozence i rodiče na jistou smrt co? Přiznávám že za to můžu částečně taky sám ... byla jsi vždy jen ta nepotřebná ale sakra do pejsku zničila jsi život v mé smečce chceš ho zničit i tady? Nedá se ti důvěřovat ty malej zmrde" křičel jsem byl jsem naštvaný. Ale poté jsem si někoho všim "Hej proč zmizel ten světlo? Rozpad se? A co jsi ty za fňukala? Jsi psychopat jak má ségra? Nebo snad nějakej vlko bejk jako tamten ubožák?"** chtěl jsem už odsud pryč a co nejrychlej.

Kaydar
"Já jsem planetka," prohlásil přesvědčeně a začal hlavou rotovat v pomyslném kruhu. "Obíhám svou dráhu," dovysvětlil. Když na něj bílý vlk promluvil a řekl jméno jeho oblíbené aktivity, otočil se, stále rotujíc, jeho směrem. "Nechceš se mnou šoustat?" zeptal se znovu. Už byl mnohem klidnější, ale pohled na modrou zeď ho zase trochu naprudil.
V tu chvíli se šílená vlčice ještě zešíleněla. "Alfie, uteč!" zavřeštěl hystericky. Pak se otočil k bílému vlkovi s ocasy, jako by se nic nedělo. "No? Co to šoustání?"

Kong
"Oh ne," prohlásil stále tím bezvýrazným tónem. "Ono to má zuby. To mi kucí z práce zapomněli říct. Oh ne, zoubky jsou na pejscích velice nevkusné."
Rozhodl se, že se raději nenápadně přemístí k jiné skupině. Pomalinku levitoval ke skupince pejsků dále od zdi, kam se uchýlil i jeho kamarád, jenž před ním utekl.
"Světýlka," pochopil. Jak kolem něj jedna žárovička poklidně letěla, s gumovým zvukem na ni sedl, přímo na závit. Čouhala mu ze spodní díry a tak se stal jakousi červenou gumovou lampičkou. "Ahoj, pejsci," pozdravil bandu vlků.

Nik: Dlouhonohý vlk už tam nebyl. Ale zato tam byli dva jiní vlci. Jeden byl modrý a druhý modrožlutý. Ten modrý nejdřív mluvil na Nika a pak se ti dva mezi sebou začali dohadovat. Bylo to matoucí. Nik naklonil hlavu, usilovně se na oba vlky zadíval a podrbal se zadní nohou za uchem. "Vy vlci. Vy vlci. Rádi netopýry?" Zeptal se se zájmem.

Snow
Ve chvíli kdy vlk, co stál vedle něj začal mluvit a koukat na dva vlky na druhé straně mu to došlo. Na něj nikdo nemluvil, jediný kdo si ho nějak všiml, byl Hvězdičkový vlkolišák... "Já jsem duch! Hustý jsem duch! Nikdo mě nevidí ahahaha!"

Kieran:
Najednou se začal rozpouštět do země, chvíli vypadal jako nechutný sliz, než zabublal a v mlze se vypařil. Pravděpodobně se probudil do reálného světa, ale kdo ví.

Alfie:
Rychle plachtil před vlčicí. Tak možná přece jenom s ní bude zábava! Radoval se při myšlence, že s ním hraje na honěnou. Cestou stihl sejmout lišku, bílého čtyřnožce neznámé rasy a zahlédl červený asikvádr. V hlavě si cestou udělal poznámku, že se musí teda jakože už zeptat na ten druh, protože pořád nevěděl, co to vůbec je. A když to bude vědět, může pak machrovat před kámošema manťákama a třeba zapůsobit na nějakou mantici! S jeho velikostí se mu docela blbě manévrovalo mezi tvory.

Salvador:
Téměř pobaveně sleduje vlčici útočící na velikou lítající mantu. Téměř. "Nefritové údolí," zopakuje si, jakoby mu ten název něco říkal. "Nefritové údolí, nefritové údolí," v hlubokém zamyšlení zapomene na moment na emo vlka. Ten se však hysterickým křikem připomene. Téměř nadskočí, když se na něho opět obrací. "Třeba," odpoví mu, už poněkud ztrácející trpělivost. Stále netušící, co to slovo znamená.

Asseke
Nič zvláštne som nenašiel. Ochvostený vlk odišiel a ja som si nevšimol kedy. Zdvihol som hlavu a zbadal  ako sa Arwenov syn rozpustil. Rozhliadol som sa a zbadal ako na mňa letí ten žltý tchor. ,,Kurva, zmizni!" vyhrkol som. Tchor sa rozprskol v žltý prášok a posypal ma ním. ,,Kurwa žltá!"

Aither
Se smutkem se malý vlček ohlédl za Korgem a se smutným vytím jeho sen skončil. Když se probral na území Igniské smečky po boku svého otce, neustále opakoval "Korg". Mnoho vlků si myslelo, že alfův syn se zřejmě pobláznil---

Lust
Potešilo ma, že Kong sa vydal za mnou. Bol veľmi roztomilí i keď som stále nevedel čo to má akože byť. Jediné čo som vedel z istotou boli mňamky. Odrazu som zbadal toho lietajúceho morského tvora. ,,Akoto, že žiješ keď nie si vo vode?" opýtal som sa stale ležiaci na chrbte dúfajúc, že ma niekto poškrabká. Pozrel som sa na dvoch modrých vlkov a na hnedáka. ,,Je ta tvoje Moon o niečo zábavnejšia než to jej temné něco?" Opýtal som sa hnedáka.

Lorelai
Keď som si všimla jak Assekeho trafil ten tchor zasmiala som sa a ešte viac keď Asseke zožltol. Poobzerala som sa po okolí, kde sa vytvorili 2 skupinky. No a potom som tu bola ja s Assekem.

Teknok:
"Nehodlám se s ní loučit, protože ona není tak slabá, jak si myslíš. Neznám ji zas tak dobře, ale věřím, že tě nakonec porazí," odsekl Shadow Moon a přemýšlel, jak by mohl Moon pomoci. "Nechci ti kazit radost, ale já tě vidím," poznamenal, když se bílý vlk začal smát své údajné neviditelnosti. U toho po očku pozoroval lišáka, který se zrovna z neznámých důvodů ptal Akima se Shadow Moon, jestli mají rádi netopýry. Bylo mu ho trochu líto, protože neočekával, že by se tato jeho otázka setkala s pochopením. V tom odkudsi přiletěla ta bílá placka, která na něj předtím foukala, a srazila bílého s lišákem k zemi. "Zatracený přeludy, zatracený byliny od Niërry," povzdechl si a napadlo ho, že by mohl preventivně strčit hlavu do barevné mlhy a strávit tak zbytek tohoto snu. Aspoň by se nemusel zaobírat tolika podivnostmi najednou. "Mimochodem jestli chceš, klidně tě na bříšku podrbu," zahuhlal odevzdaně směrem ke zvláštnímu kocourovi, která se u nich zčistajasna objevila.

Covet:
Absolutně ignorovala své okolí a neúnavně se hnala za plackou. Cestou bezohledně šlápla na obličej nebohému lišákovi, kterého placka srazila k zemi, a žďuchla do jakéhosi kocourodraka. "Jen počkej, až tě chytím! Udělám si z tebe druhou večeři!" zařvala znova.

Moon
Najednou z ničeho nic okolo proletěla nějaká ryba a srazila mě k zemi. Ztratila jsem tím rovnovahu a kontrolu. Nechala jsem tu malou na pokoji ale jednou to přijde. A tak jsem se ji ještě ozvala v hlavě Ale ještě o mě uslyšíš!. Najednou jsem se změnila opět k normálu byla jsem to zase já? "Brr au co se stalo? Na skoro nic si nepamatuju. Hádala jsem se s něčím v hlavě? Vrátí se to? Proč se to děje? " hlavu jsem měla plnou otázek proč proč. Co jsem komu udělala vždyť se mi děje tolik divných věcí poslední dobou byla jsem zoufalá. Ehm viděl to někdo.

Akim
Proletělo tu něco divného. Dost mě to naštvalo. "Hergot .... do prkna .... kruci písek co si to dovoluješ ty přerostlá hnusná mrtvá rybo?" byl jsem fakt naštvaný a chtěl už vodsuď vypadnout. "Jsem snad zfetovanej nebo co se to tady do pejsku děje? Mě to tady jako s takovýdlemi retardy jako už fakt nebaví. Větší sebranku psychoušů už snad nikde jinde najít nemůžu" odfrkl jsem.

Kaydar
Když mnohoocasý vlk svolil k sexu, nadšeně se mu rozzářila očka. Docupital k vlkovi a přivinul se k němu. Hezky voněl. "Mimochodem, jsem Kaydar," svůdně mu pošeptal do ouška.

Kong
Už už chtěl oznámit albínovi, že on ho vidí (ačkoliv nemá oči, uh, nevim jak je to možný), ale tu ho cosi strašlivou rychlostí srazilo do mlhy, žárovička mu vypadla z díry a rozbila se na padrť. K tomu přes něj přeběhla nějaká tlapa. "Blup," vyšlo z něj. Zamotaně se pokoušel opět vylevitovat nahoru, ale skončilo to tak, že jen létal dokolečka zhruba deset centimetrů nad zemí.

Nik
Dřív, než se od vlků dostal odpovědi, ho srazila jakási létající palačinka. A hned na to něco silně dopadlo na jeho hlavu. Po bližším ohledání místa činu Nik zjistil, že to byla něčí noha. Ten někdo už dávno mizel kdesi v dáli za létající palačinkou. Nik se zvedl a oklepal se. "Druhá večeře? Palačinky?" Očka se mu nadšeně rozzářila. "Palačinka moje!" Vyskočil na všechny čtyři a rozběhl se za dvojicí, kterou nyní byl schopný identifikovat jako létající palačinku a bílou vlčici.

Snow
Bílý vlk skončil na zemi a kolem přeletělo něco co mu připomínalo ufouny, pak tam bylo cosi... pak tam někdo křičel, že má nejspíš hlad a chce palačinky. Vznášel se tam červený anální kolík a dělal divné zvuky. "Ta mlha je... asi dobrej materiál." Pak koukl na vlka co nabízel drbání na bříšku a tak se pousmál. A pak jen sklonil hlavu a zhluboka se nadechl zvláštní mlhy. Schválně co se stane teď...

Alfie:
Smál se na celé kolo. "Tak to už se těším, mládě." Na skupinku, kterou srazil, cestou hodil omluvný pohled. Otočil se, aby viděl, že za ním samice pořád utíká. Kdyby před ní chtěl skutečně utéct, stačilo by vyletět pár metrů nahoru, ale to by ho nebavilo. Pak si ale všiml ještě jednoho, někoho jiného, kdo za ním volal cosi o palačinkách. V ten moment začal přemítat o všem, čím ho stihli za tak krátký čas nazvat. "Mrtvá? Hnusná? Rybo? Palačinka?" Podivil se při výroku modrého chlupatce. Mrtvej určitě není, ryba taky ne, nevěděl co je palačinka, a hnusnej.. snad nebyl, ne?

Salvador:
Slyšel kdysi o Nefritovém údolí. Kdysi o něm zaslechl. Jen trošičku. Od ní. Žila tam. I když jen chviličku. V tamní smečce. Sevřela se mu hruď a on si uvědomil, že takto by se cítit neměl. Ne tak, jako kdysi. Ne tak, jako... Proč se ke mě tiskne? "Ehm, to je moc pěkné jméno, štěně...?" řekne mu poněkud znejistěn a pokusí se ho tlapou od sebe jemně odsunout.

Asseke
Žltý prach sa mi dostal do nosa a svrbel ma. Začal som kýchať. ,,Aby... to...starý... kozel...vzal!" zanadával som počas kýchania. Pozrel som sa na Loerlai. Chystal som sa jej niečo povedať, keď z tej ružovej hmly sa zrazu vyrútil veľký starý kozel, ktorý ma nabral na rohy a rozbehol sa proti tej modrej stene, kde so mnou do nej vrazil. ,,Kur..." zanikala kliatba spolu s mojím vyrazeným dychom.

Lust
Pozrel som sa na vlka, ktorý ma jedno oko modré a druhé hnedé. Prišiel som k nemu bližšie a obmotal som sa okolo neho tak aby ma mohol škrabkať. ,,Prosím, škrabkaj." Povedal som milo a tešil sa. Milujem škrabkanie, pomyslel som si a tešil sa. Pozrel som sa na modrého (Akim). ,,Vysvetlíš mi prečo je taký nabrúsený?" Opýtal som sa hnedáka, ktorého som obmotal a nabádal k škrabkaniu. ,,Mimochodom som Lust." predstavil som sa.

Lorelai
Pozrela som sa čo sa dialo Assekemu. Celý čas som skapíňala od smiechu. Najlepšia radosť, škodoradosť pomyslela som si a vybrala sa k stene. Vyzeralo to tam totiž zaujímavo.

Teknok:
Vypadalo to, že díky placce se jim zase vrátila stará dobrá Moon. Byl rád, že aspoň v něčem ten sen začal být snesitelný. "Nebyla jsi tak úplně sama sebou. Říkala sis Shadow Moon a chovala ses... podstatně jinak než obvykle," obeznámil ji se situací a snažil se vše říkat pokud možno kulantně. Věděl, že Moon to poslední dobou měla těžké, a tak ji nechtěl zbytečně znepokojovat. "Třeba se to už znova opakovat nebude," řekl a upřímně v to doufal. Nemyslel si, že by křehká modrá vlčice dokázala podobné stavy snášet pravidelně. Zaregistroval, že lišák se rozhodl je opustit a u toho vykřikoval cosi o palačinkách. Chvilku ho sledoval, jak pronásleduje bílou vlčici a placku. Měl skoro až chuť rozběhnout se za nimi, aby spolu utvořili menší bláznivý průvod. Když se při této myšlence přistihl, značně ho to znepokojilo. "Jo, to určitě. Anebo ti rozežere celej obličej," konstatoval, když bílý vlk prohlásil, že mlha okolo nich bude zjevně dobrej materiál. Mělo se jednat o vtip, ale vtipy se s ním moc nekamarádily, protože se při nich vždycky tvářil jako leklá ryba. Když se okolo něj omotal drakokocour, aby ho mohl poškrábat, zatvářil se nejprve lehce útrpně, ale pak se uvolnil a pousmál se. Vlastně to bylo docela příjemné. Začal ho pečlivě škrábat na bříšku.

Covet:
Zastavila se, protože si uvědomila, jak nemožně musela působit. Ne, ona byla majestátní vlčicí a pravou xikuratskou princeznou. Nehodilo se, aby se snižovala k běhání a nedejbože k vylučování potu. Hrdě vypjala hruď a rozhlédla se okolo v očekávání, že její poddaní ocení její moudrost. "Jen si běž! Nestojíš mi za to!" zavolala na placku pohrdavě, ale aspoň se ji snažila uhranout pohledem. Při představě, že se tomu odpornému tvorovi stane něco hodně ošklivého, se musela ďábelsky zasmát. "Co ty tu chceš?" změřila si nepřátelským pohledem lišáka, který se hnal za plackou v domnění, že se jedná o palačinku.

Moon
Seděla jsem jako přikovaná. Co to sakra bylo a proč sakra. Snažila jsem si vyčistit hlavu. "Panebože sakryš .... jde se toho zbavit. Já já to nezvládnu ... já se nechci chovat zle a neohleduplně. Co když mě mojí přátelé přestanou mít rádi. Co když mě vyženou" začala jsem se utápět v myšlenkách *Klid Moon je to snad jen sen ... noční můra určitě se to nebude opakovat. Když v tom jsem v hlavě uslyšela znovu ten hlas Mě se jen tak nezbavíš vyděšeně jsem křikla "Kdo jsi a proč jsi v mé hlavě! " začala jsem se točit do kola a snažila se to vytřást ze sebe když v tom jsem do někoho narazila. Neměla jsem čas zjišťovat kdo to byl jen mě děsně bolela hlava. Chtěla jsem už domů.

Akim
Sledoval jsem svoji ubohou sestru byla tu děsná nuda. "S váma je teda zábava .. víc bych se pobavil i s malými škvrňaty.... A DOUFÁM ŽE UŽ TADY ZNOVU NEUVIDÍM TU NECHUTNOU SMRADLAVOU ZOMBIE RYBU ČI CO TO JE"

Kaydar
"Jak se jmenuješ ty, králíčku?" zeptal se a lehce olízl vlkovi tvář. Jeho pokus odsunout ho dá Kaydarovi možná tak pocit, že se ho snažil pohladit. Podnícen touto zkušeností ho olízne ještě několikrát a stále se na něj tiskne.

Kong
Konečně se mu podaří získat jakž takž rovnováhu. Bohužel ne zcela a tak nejprve narazí to roztomilého béžového psíka s bleskem v uchu.

Nik
Bílá vlčice se zastavila a něco říkala, ovšem Nik se v tu chvíli už pohyboval příliš rychle, než aby stihl zabrdit, takže se mu už podruhé za tento... Den? Noc? Co to vlastně bylo? Nevěděl, ale ani nad tím nepřemýšlel, protože Nik nad takovými věcmi nepřemýšlí. Jen si o tom něco šeptaly hlasy kdesi hluboko v jeho hlavě. Hlasy, které v tento okamžik ignoroval. Jeden z nich se jmenoval Půlměsíc.
Nicméně podstatné je, že Nik už podruhé za velmi krátký časový úsek naboural do cizího vlka. Opět upadl na zadek a v odpověď na otázku, kterou mu položila vlčice, maniakálně cukl hlavou, nadskočil a vykřikl: "Palačinka!".

Snow
Zatímco modrý vlk se tam točil dokolečka, druhý vlk byl obtočený věcí, kterou drbal na bříšku... což bylo na jednu stranu strašně sprostý, protože Snow chtěl rozhodně taky drbat na bříšku a žárlil, že někdo drbě Věc a ne jeho. Tak na ně tak nešťastně taky. "Můžu k vám do trojky?" Zeptal se tak, a odignoroval zbytek dění.

Alfie:
Dál plachtil vzduchem, než si uvědomil, že už za ním bělka neběží. To ho dost mrzelo, tak zastavil a se zklamaným výrazem se celý rozbalil. Jaksi na ten moment zapomněl, že se za ním nehnala jen ona. Naštěstí lišáka zbrzdil náraz do někoho jiného, tedy.. o "štěstí" se v tuto chvíli dalo debatovat. Alfie by s ním dost možná byl schopný soucítit, na rozdíl od něho lišák neměl pět a půl metru a nemohl čtyřnohou zválcovat tak snadno.

Lesuivčera v 22:4Salvador:
Najednou kousek od nich narazil ten černý vlk s nějakým kozlem. Ale vlk, co se představil jako Kaydar, nevypadal, že by se tím dal nějak rušit. "Králíčku?" zopakuje uraženým hlasem. Začíná být trochu podezřelý ohledně toho, co před tím schválil.

Lesui:
Byl tlapa. Prostě byl. Najednou byl tlapa. A pak i druhá. Byl dvě tlapy! Takovou chvilku to trvalo, než byl najednou tlapy čtyři. Pak málem byl i tlap šest, ale to si rozmyslel a najednou tam stál celý. Vlk, jak se sluší a patří. Se svým nevrlým obličejem vyjukaným překvapením. Netušil, kde je. Viděl jen mlhu. A nějaký tvory, kteří ještě museli nabrat nějaký tvar. Před ním se tyčila nějaká modrá zeď a před ní viděl nějaké postavy. Snažil se chvilku zaostřit než se mu to povedlo. "T-tati?" zůstane hledět na aspekta, ke kterému se velice lísá nějaký vlk.

Asseke
Kozel po náraze sa premenil na biely opar, ktorý sa vytratil. Bolesť zmizla. Presnejšie som si ani mebol istý či som nejakú cítil. To okolie ma začínalo štvať. Pozrel som sa na podráždene na Lorelai, ktorá si to zjavne vychutnávala.  ,,Čierneho byvola na teba!" zakričal som presvedčený, že sa z tej hmly vynorí býk a neberie tú vlčicu. Namiesto z toho sa z ružovej hmly vynoril ružový králik. Díval som sa na neho a potom na Lorelai. ,,Tak ružový zajko, na ňu!" prikázal som mu. Králik ale nereagoval len sa zvedavo na mňa pozrel a hybal svojím ňufáčikom. ,,No tak trhaj!" Nič sa ale nedialo.

Lust
Páčilo sa mi ako ma škrabkal. Odrazu som počul bieleho vlka s červenými očami ako spomínal trojku. ,,Poď ku mne ja ťa budem skrabkať zatiaľ čo ma bude škrabkať tuto Hnedúšik." povedal som spokojne. Narazil do mňa Kong. ,,Whoo šéfko všetko v poriadku?" opýtal som sa. Pozrel som na modrých vlkov. Jeden bol strašne protivný. (Akim) Pozrel som sa na neho: ,,Hele vole, ukľudni sa neviem či si sa videl v zrkadle ale vyzeráš horšie než tá morská vec." zapotil som a ďalej som si vychutnával škrabkanie. Pritulil som sa viac k vlkovi. Vyplazil som jazyk a spokojne sa pozeral do blba omámený škrabkaním.

Lorelai:
Ešte viac som vypŕskla od smiechu. Asseke chcel po ružovom zajačikovy aby ma roztrhal ale namiesto toho ten zajac nechápavo pozeral na Assekeho. ,,Kámo toto ti nevidalo." povedala som mu a zasmiala som sa. Bavilo ma ako ten zajačik si spokojne hopkal a kašlal na Assekeho. Ako vycvičiť zajaca. pomyslela som si so smiechom. ,,No Asseki, z teba cvičiteľ zajacov nebude." dodala som a ďalej sa smiala.

Teknok:
"Neboj, zvládneš. Musíš si trochu věřit," snažil se dál utěšovat Moon a u toho drbal svoji huňatou šálu, která ho dokonce ochránila před útokem podivného létajícího předmětu. "Hodný kocourodráček, šikovný," pošeptal potěšeně a pozoroval onu věc, která do nich žďuchla. "A jinak jsem si jistý, že to všichni pochopí. Není to tvoje chyba," reagoval pak ještě po menší kulturní vložce znovu na Mooniny obavy. Když se jich bílý vlk dychtivě zeptal, jestli může k němu a kocourodrakovi do trojky, přikývl. Tohle byl jenom pouhý sen, tak si mohl dovolit se trochu odvázat. "Klidně se k nám přidej, místa tu je dost. Ale nevěš se na mě moc, abyste mě doživotně nezmrzačili," pousmál se mírně. Pak se zaměřil na hnědého vlka, kterého znal ze smečky. "Ehm, můžeme ti s něčim pomoct?" optal se ho nejistě. Zdál se mu ještě zmatenější než on sám, když si myslel, že je pižmoň.

Covet:
Lišák do ní narazil, což vůbec nečekala, a tak se zapotácela a žuchla po čumáku do barvené mlhy. Nechtěně jí u toho poměrně velké množství vdechla, a tak následující minutu strávila kuckáním. "Dávej pozor, kam šlapeš, idiote," obořila se na něj a ještě u toho lapala po dechu. Připadala si zostuzená a ponížená. Vládkyně nepadaly. Vládkyně se nehonily za létajícími plackami. Vládkyně dokonce ani neprděly. "Ta tvoje palačinka ve skutečnosti žádnou palačinkou není. Ale kdybys ji sežral, nezlobila bych se na tebe," sdělila mu, když se trochu uklidnila, a vrhla u toho ošklivý pohled na placku. Toho, že díky ní byl lišákův náraz do ní podstatně zmírněn, si nevšimla.

Moon
Nejistě přešlapovala na místě... "Víte co já se asi půjdu někam projít jo ... no vyčistit si hlavu a tak no ... popřemýšlet." chtěla jsem jít někam pryč ale místo bylo docela malé. Zahlédla jsem nějaké vlky v zadu jak se baví a taky toho deštivého bubáka Assikeho s nějakou vlčicí. Rozhodla jsem se že je všechny obejdu zjistím co se děje a případně se vrátím sem zpět.

Akim
Naštval jsem se. "Cože jsi to do pejsku řek ty jeden kočičo dračí zakrslej mutante? Sakra práce chceš skončit jako večeře co! Jako já nejsem žádnej vošklivka ... jsem 20 krát lepší a hezčí než vy všichni dohromady vy retardi jedni. Koukněte se na sebe jak nějakej párek teploušků se tu drbete. Jste změkčilejší než holky" odsekl jsem a doufal jsem že jsem si vydobil trochu svoje právo na lepšího.

Kaydar
"Řekni mi teda, jak bych tě měl oslovovat, zlato..." svůdně mu mručel do ucha a dál mu olizoval tvář. Toho, že se vedle nich děje nějaká mela, si vůbec nevšímal. Tenhle vlk vypadal ochotně a on toho hodlal využít.

Kong
"Bum. Bác." Typický bezvýrazný gumový hlas. "Bolí mě nos," zahlásil, ačkoliv žádný nos neměl. Ten křičící pejsek ho náhle zmátl. Přilevitoval mu před čumák. "Vždyť není uvařený. Nemůžeš ho sníst neuvařeného. To je nezdravé. Ale párek je dobrá volba, teplý párek je dobré jídlo."

Nik
Šokovaně vytřeštil oči na Covet. "Není... Palačinka?" Zeptal se zmateně. To nechápal. Kmitl očima k palačince. Byla to palačinka. A dívala se na ně. Zastříhal ušima a podíval se zpět na Covet. "Palačinka dobrá."

Snow
Chtěl k nim přiskotačit. "Hele já nevím, ale na teplíčku není nic špatnýho, ty seš akorát tak studenej čumák." Vyplázl na modrého vlka jazyk. A než se vůbec dostal k nim, rozplynul se chudák v mlhu. Takže ani podrbáníčko nebylo...

Alfie:
Nevěděl, proč tak moc záleží na tom, jestli je palačinka, ani proč by ho měl lišák sníst. V první řadě nevěděl, co je palačinka. Když si ale všiml lišákova pohledu, usmál se, přátelsky, a přiblížil se. "Co je palačinka? A co jste vy, čtyřnožci?" Zeptal se, mířeně spíš na vlky než lišáka. Lišky by i poznal. Ten zbytek chlupatých ne. A celou dobu ho to vytrvale zajímalo.

Salvador:
Při zaslechnutí toho jednoho jediného slůvka snad o něco více zbledne, pokud je to ještě možné. Trhaným pohybem se podívá na vlka, který se, jakoby z cukrové vaty, zhmotnil před nimi. Nepoznával ho. Ale věděl, kdo je. "Synu, teď se to příliš nehodí," začal odměřeným hlasem a tlapou poplácal Kaydara, který mu u toho olizoval obličej. Rozhodl se dál svému synovi nevěnovat. "V těchto končinách mi říkají Salvador či jen Aspekt." prohlásí ke Kaydarovi hrdě a vypne hruď. Ocasy sebou zavíří.

Lesui:
Zíral na tu scénu před sebou s obličejem staženým ve zvláštní překvapené grimase. Byl to on. Nebyl o tom pochyb. Příliš si ho nepamatoval, ale slýchával o něm. Tolik různých příběhů. Jeho otec, aspekt magie. Co svedl jeho matku a stvořil... jeho. Aby ho opět opustil. A očividně aby se tu teď mohl oblizovat s nějakým vlkem! "T-tohle by se mamince nelíbilo," chce zaprotestovat, ale ve skutečnosti to z něho vyjde jen jako ukňourané zabručení. Má slzy na krajíčku. Prudce se otočí a někam vyrazí, přes slzy v očích skoro nevidí. A proto přehlídne malou modrou vlčici, do který narazí.

Lust:
Zasmial som sa na vlka. ,,Mám pocit, že tu niečo smrdí. Jaj počkaj to si ty s toľkou chválou na seba." povedal som a smial sa ešte viac. Rozhodne som sa toho nafúkanca nebál. Pozrel som na vlčicu, ktorá odchádzala.  ,,Nás opúšťaš?" opýtal som sa Moon, teda aspoň z rozhovoru som počul jej meno. Biely vlk, ktorý sa k nám chcel pridať zmizol. ,,Kamarát sa nám vyparil." povedal som smutne. Mal som rád spoločnosť a hlavne takúto škrabkaciu. ,, Kong asi nie si v poriadku. Hovoríš nezmysli." povedal som keď tu začal hovoriť o párku.

Lorelai:
Zajac potom spolu s Assekem zmizli v hmle a ja som bola zrazu sama. Otočila som sa. Videla som vlka ako sa rozbehol a narazil do modrej vlčici. Išla som za nimi keďže ma zaujímalo čo sa deje. (Moon idem za vami)

Teknok:
"No, jak myslíš," řekl trochu nejistě, když se Moon rozhodla, že se půjde projít tou mlhavou pustinou, aby přišla na jiné myšlenky. "Hlavně buď opatrná a nedělej nic, čeho bys pozdějc mohla litovat," nedalo mu, aby nepřidal menší dodatek. Už se těšil, jak bude mít další fešnou šáličku navíc, když v tom bílý vlk udělal tiché puff a kamsi zmizel. To ho rozesmutnilo. "Kdyby ses nechoval tak neurvale, možná by nezmizel," vyčetl Akimovi hněvivě. Ano, mohl za to on, hrubián jeden. "Co by se tvojí mamince nelíbilo?" zeptal se pak vlka, který se k nim před chvílí přidružil. Vůbec nechápal, o čem mluví, a byl z něj celý trochu nesvůj, protože měl dojem, jako kdyby z něčeho obviňoval právě jeho. "Jo, je to škoda. Mohli jsme si jaksepatří užít," mrkl na drakokocoura, když vyjádřil lítost nad tím, že se jejich šáličkový kamarád rozplynul.

Covet:
Zdálo se, že lišák nebyl s to pochopit, co se mu pokoušela sdělit. Nejdřív se tomu hrozně podivil, a pak si dál vesele mlel svou. Rozhodla se toho využít. "Přesně tak, dobrá palačinka. Moc dobrá. Lišáček by měl udělat mňam mňam," obdařila ho zářivým úsměvem, který nepůsobil ani trochu upřímně, a v duchu se tetelila blahem. Těšilo ji, jak je prudce inteligentní. "Jsem královna. Cožpak jsi raněný slepotou?" odpověděla placce na její otázku a vypadalo to, že ji nese dost nelibě. Všichni ji měli znát jménem a třást se před ní hrůzou. Iritovalo ji, že to nikdo nedělal. Usmyslela si, že až bude mít víc času, všechny do jednoho je prokleje.

Moon
Když jsem přemýšlela a nedávala pozor někdo nebo něco do mě vrazilo. Hrklo to ve mě. "Pardon" řekla jsem tišše a doufala že to třeba ve mě nic nezbudí. Ne zatím ne ... že by to byla jen noční můra v hlavě se ale znovu a znovu ozýval hlas který mi říkal že se zlé stránky nezbavím. "Zas hlasy v hlavě ... nechte mě žít" utrápeně jsem řekla. Ani jsem si přitom nevšimla že se za mnou objevila další postava. Já se mezitím svíjela u země a doufala že hlas v hlavě konečně přestane.

Akim
Uraženě jsem řekl "Todle sakra krucinál hergot fagot není samochvála ty šálo jedna... než něco rekneš koukni na druhý a to že se vám ten váš retard rozplynul je jen vaše vina" všichni tu byli velmi divný a doufal jsem že už budu konečně ušetřen utrpení mezi těmi budiž k ničemi.

Alfie
Manťák už se chystal opravit samici s tím, že tak to nemyslel, ale najednou nemohl mluvit. Ve vzduchu vybuchl a zmizel, bez informace, s kým to vlastně měl tu čest, a co jsou ti podivíni zač. Jediné, co mu zbylo, jsou vzpomínky na podivné kamarády ze snu, o kterých se jistojistě zmíní svým blízkým rybám v oceánu.

Kaydar
"Salvador... Aspekt... Hmm, to se mi líbí... Salvie," mručí mu do srsti. "Taťka má pravdu," mrkne na zamračeného hnědáka. "Teď se to nehodí." Lechce se uchechtne a láskyplně Salvadorovi olízne čumák, pak ucho a prostě... na něj slintá, co jen může. Začne se snažit osahávat ho tlapou.

Kong
Zaletěl k drakokočce, která ho osopila z nesmyslnění. "Párek. Párek je masný výrobek, mám kamaráda, co je párek. Není to tak úplně kamarád. Spíš známý. Ale je masný výrobek. Chcete se prát? Hádat? Přehádám vás. Jsem totiž chytrý." Byl to dlouhý proslov, na gumovou hračku. Celý pronesený naprosto monotónně.

Nik
Cukl hlavou. A znovu. A znovu. A pak začal cukat i končetinami a ocasem. Najednou se cukalo celé jeho tělo, nekontrolovatelně se chvělo a vše na něm se hýbalo jako tisíce malých křídel. Jeho tělo postupně přestávalo být liščím tělem, až se rozplynulo v hejno netopýrů, které odletělo k obloze.

Salvador:
Při oslovení Salvie sebou trochu trhne, ale to vypadá jen podporuje šíření slinového cosi po jeho srsti. "To je nějaký místní Slovenský zvyk?" ptá se Kaydara, nejistý si tím, co by měl udělat.

Lesui:
Upře na vlčici před sebou svou grimasu obličeje, která je nyní stažená víc jak obvykle. Vypadá poměrně děsivě, jen několika zamrkáníma zaplaší slzy, které se mu draly do očí. "Dívej se kam jdeš," zavrčí na ní tlumeně. Začíná mu docházet, že tohle není reálný. Ale i tak je naštvaný a je mu do breku. Má chuť si do něčeho kopnout, ale před ním je jen ta vlčice. Povzdychne si. "Hej ty, sne, jsi v pořádku?" Jako by sám neměl problémů dost. Jeho táta se tam vykusuje s nějakým vlkem. Proč se musí starat i o snový pitomosti?

Lust
Ako som chcel niečo povedať začal som sa roztápať až som nakoniec zmizol v hmle.

Lorelai:
U polovice cesty k modrej vlčici a k hnedému vlkovi som zastala. Ako som sa obzerala tak pri viacchvostom a divným vlkom vyzeralo byť viac srandy a tak som sa vydala k nim aby som mohla sledovať čo sa deje a zabávať sa na tom.

Teknok:
Nadechl se a chystal se ostatní oblažit něčím velmi inteligentním, když v tom si opět začal připadat jako pižmoň. A všichni okolo něj se také začali měnit v pižmoně, což se mu ani trochu nelíbilo, protože si uvědomil, že je pižmoňofobní. "Přichází polární noc, musím vyhledat svůj vyfoukaný svah!" zvolal najednou a vzepjal se na zadních tlapách, jelikož to pižmoni určitě dělají. Určitě. I když jsou tak robustní. "Pozor na permafrost!" rozloučil se s nimi dosti svérázným způsobem a s panikou v očích odběhl někam do neznáma. Zároveň u toho hrozně funěl.

Covet:
Proměnila se v dýni. Ale byla to hrozně edgy dýně. Celá černá s čarodějnickou čepicí navrchu.

Moon
Seděla jsem přikrčená co nejvíc k zemi. "Ještě jednou ppardon ppane hnědý vlk. Já zmizím jo hned teď no" otočila jsem vyšla jsem ale narazila jsem o nějaký kámen ... hlava se mi motala a já řekla jen "Au"

Akim
Bylo mi z toho na nic když najednou se mě tělo rozsypalo a ze mě se stala pouzde hrouda popele.

Kaydar
"Slovenský zvyk? Nu, proč ne," souhlasí a horlivě ho dál olizuje. Drobně štípne zuby do ucha a tak vůbec se ho snaží naladit, trochu rozehřát. "Uvolni se trochu, zlato," šeptá mu.

Kong
Všichni se rozplývali v mlze. Byl z toho smutný. Sice nepřítele zahnal, ale co teď? "Hej psíku," otočil se tedy na modrého vlka se žlutými znaky a přilétl mu až k čumáku. "Chceš si hrát?" Ale ten se taky rozpadl. Odlevitoval tedy dál. Přilétl k fenám a zkusil to u nich. "Nechcete dobrůtku?" zašveholil svým gumovým hlasem.

Salvador:
Připadal si celý poslintaný a měl tu největší chuť se jít umýt. Ale vlk to s tím vítáním neustával. Pokusí se uvolnit, ale zaujme místo toho jen velice nepřirozenou pózu. Neví moc jak na to. Štípnutí příliš nepochopil a tak se otočí na Kaydara a pokusí se mu ukousnout ucho. "Takhle?"

Lesui:
Měl pocit, že už jí někde viděl. Jen na chvilku. Tam u alfy. Takže to byla smečkařka. Ale proč se mu o ní zdálo, to netušil. Ani proč byla tak nešikovná. Udělal těch pár kroků k ní. "Dívej. Se. Kam. Jdeš." řekl jí, ignorující tu snovou vlčici, do které narazila. Tu měl pocit, že nikdy neviděl. Tak asi nebyla důležitá, nějaké to NPC.

Moon
Potom se Moon už jen změnila v prach. Nejspíš se probudila.

Lorelai
Dorazila som k stene kde boli tí dvaja vlci, mnohoocasý s čiernočerveným a sledovala čo sa deje.  Bavilo ju pozerať sa na aférku, ktorú očividne sralo vlka ktorý sa rozutekal a ptm narazil ma modrú vlčicu, ktorá sa potom vyparila.

Kaydar
"Au," vyjekne. "Ne, to je moc silně, já na to bdsm úplně nejsem, Salvie," omluvně mu řekne, ale aby si z toho Salvie nic nedělal, znovu ho několikrát olízne přes čumák.

Kong
"Hrajte si se mnou někdo!" zakvílí, roztřese se a vybouchne v salvě psích pamlsků.

Salvador:
Jen koutkem oka si všiml, že k nim došla nějaká vlčice. To Kaydar se nějak moc bránil. Zamračí se na něho. "Odporuješ mi?" vzduch v okolí jako by se ochladil.

Lesui:
Najednou se vlčice před ním rozplyne a on  si vlastně oddychne. O snový problém méně. To zbývá už jen... Podívá se směrem, kde jeho otec stále laškuje s vlkem. Když tu ho něco dobře vonícího pleskne přes nos. Zavrčí na divnou červenou věc, která to po něm hodila.

Lorelai
Lahla som si a sledovala čo sa dialo. Oblízla som si labku a poškrabala som sa za uchom. Bolo mi hneď lepšie keď z plnej kopy tvorov sme ostali len štyria.

Kaydar
Náhlý chlad ho překvapil. Nu ale vlastně... proč ne, usmyslel si.
"Právě naopak, moc rád se ti podvolím... pane," olízl mu tvář a nastavil krk v podřízené póze. Takovéhle zážitky moc často nemíval, ale vůbec mu nevadilo pro jednou být submisivní. Naopak, vlastně zjistil, že ho to docela vzrušuje.

Salvador:
Zůstal na něho nejprve trochu nechápavě koukat. Ale to, že se vlk chtěl podřídit, bylo dobře. Že? Zasloužil si po té době nějakou tu úctu. Za všechno co pro ty chlupatiny kdy udělal. "Tak je to správně," usměje se pro sebe.

Lesui:
Už to nedokázal poslouchat. Utřel si tlapou oči a došel zpátky k těm dvěma laškujícím vlkům. "P-p-p-p-p-p-p-p-p-přestaň tati," dostal ze sebe méně sebejistě, než zamýšlel. "J-j-j-j-jsi jenom sen a j-j-já chci abys odešel." řekne a křečovitě zavře oči.

/Arwen

Lorelai
Mala som chuť niečo pod zub a keď som zacítila pamlsky, ktoré predtým vystrelilo to červené něco, išla som si pre ne a vrátila sa potom naspäť a nadšene sledovala priebeh deju medzi tými troma a spokojne si mlsala pamlsky.

Kaydar
Znovu vlkovi olízl obličej a svůdně se zeptal: "Dostanu nějakou odměnu? Nebo snad příkaz?"
Pak přišel opět ten hnědý. Otočil se k němu. "Ale zlato. To ty jsi sen," oznámil mu, jako by to bylo přeci jasné. Nelíbilo se mu, že si ve svých snech nemůže dopřávat sexu jak chce, vždycky mu to musí někdo překazit. A to i ve vlastní hlavě! Mám sexuální frustraci, pomyslí si zděšeně. Už mu nedojde, že sexuální frustrací trpí celý svůj dospělý život.

Salvador:
Zůstal se dívat na Kaydara před sebou. "Teď ne, synu. Jdi si někam hrát. Otec tu poznává Slovenskou kulturu." odhání ho chladným hlasem.

Lesui:
"Já jsem sen?" zopakuje zmateně. Jeho zachmuřená tvář se ještě více zamračí. "Já jsem sen?" zopakuje ještě jednou, ale zavrtí nad tím hlavou. "Ne, já tu přemýšlím. Jsem to já." Štípne se na důkaz, ale nic neucítí. Ale předstírá že jo. "Vidíš. Ty jsi sen! A slez z mýho táty. Že se nestydíš ho takhle voblizovat."

Lorelai
Pochrumkávala som si spokojne. Začínalo to byď zaujímavé. Takže syn ruší svojho otca pri sexu. poskladala som si dokopy. Nechcela by som.

Kaydar
"Přesně tak. Slovenská kultura je velice... zajímavá. A žhavá." Znovu začne Salvadora olizovat, jelikož se k ničemu nemá. Nad hnědákem se jen zamračí, je to otravné, jak ho vlastní výplod mysli nenechá, aby si užil s jiným výplodem. Pak se tedy před bílým vlkem zavrtí, pořádně zakroutí zadnicí, aby ho navnadil a lehne si před ním na záda, do podřízené pozice. "Pojď ke mě, Salvie," láká ho.

Salvador si povzdychne a podívá se na svého syna. Narovná se, ocasy se rozkmitají jak klubko hadů. Jeho srst jako by se pohybovala ve větru, který se dotýká jen jeho samého. Snad světlo na moment na tomto zvláštním místě zintenzivnělo a zamířilo veškerou svou pozornost k aspektu. Udělá krok ke svému synovi. Ten na něho překvapeně pohlédne. A možná se mu v očích značí ještě něco. Možná něco, co je tam hluboko schováno z časů, kdy byl ještě malé štěně a sledoval velkého bílého vlka, jak se zklamaným výrazem odchází z jeskyně. Možná je tam čistá touha po otcovské lásce. Snaha se zavděčit. Snaha být někým, koho by jeho otec přijal za svého. Kdo by přes všechno, čím musel projít, dokázal, že si zaslouží žít. A že si otcovu i matčinu lásku zaslouží. A že...
Salvador ho packou klepne přes hlavu a poručí. "Probuď se." A Lesui se probudí. V mlhavých prostorách snu po něm zbude jen chomáč cukrové vaty. Salvador, spokojen sám se sebou, se otočí na Kaydara.
"Tak kde jsme to přestali?"