Herní akce 04 - Hra s Niwatem

VAROVÁNÍ: Hra obsahuje explicitně sexuální scény. Části jsou v textu začerněny. Autor tohoto webu ani hráči nezodpovídají za případné psychické újmy.


04 HRA S NIWATEM

Wipravěč: Tak a bylo to tady. Ted den opět nastal. Po tolika letech se nebe samotné opět rozevřelo, aby stvořilo onen zhoubný vír, který neváhal s pliváním vlků po celém Xikuratu. Leckterý chytrák by si teď mohl pomyslet třeba *...O Kurva! Není to náhodou reverzní intergalaktické wolfnádo?...* a měl by pravdu! Reverzní intergalaktické wolfnádo je totiž zpět! A tentokrát ještě silnější, děvky! Co udělají zmatení vlci v jiném světě? Jak se s tím Xikurat vypořádá? Připravte si čaje a podšálky, tahle noc bude dlouhá! Hrajete Krvavý návrat Reverzního intergalaktického wolfnáda 2!! ...a hra právě začala.

Asseke: Sedel som na kameni na hranici hôr s územemím svorky. ,,Možno by som sa mohol prejsť." premýšľal som nahlas.

Caelle: Otevřela jsem oči a zmateně jsem rozhlédla kolem. "Tak počkat".Zamrkala jsem. Stále žádná změna. *Kde to vlastně jsem?* Posadila jsem se a snažila jsem se marně vzpomenout, jak jsem se sem dostala.

Cute: Procházel jsem se po horách a plnil své povinnosti jakožto člen Hlídky -rozhlížel jsem se okolo sebe, zda neuvidím něco podezřelého a byl připraven v případě nutnosti zakročit.

Faith_: Cupitavými krátkými, ale rychlými kroky jsem přecházela přes území, které jsem před nějakou dobou nalezla. Nebylo mi jasné, jestli mě někdo za to, že tu jsem potrestá, ale bylo mi to stejně jedno. Kdo by přeci ublížil za takovou hloupost malému vlčátku? *Nebuď naivní, kdokoli.* Zničeho nic jsem na nebi uviděla tornádo, z kterého padali... Vlci? *Co???* Rozhodla jsem se to jít prozkoumat.

Flame: Jeho pohled přejede okolí a zastaví se na bílém psovi. /Tosare,/ po tlamě mu projede úšklebek, pobavený, načež se zvedne. Pak... však jen zacítí silný proud vzduchu, uvidí vzdalující se bílou srst, a sám vypadne na chladnou, kamennou zem.

Kaydar: Jelikož byl den ponurý a zamračený, mohl jsem vyjít ven i bez nebezpečí. Chodil jsem po horách a hledal zábavu, když tu jsem uviděl tornádo. Dost divný tornádo. Takový intergalaktický.

Korietta: Procházela jsem se po lese u hor a jaksi se nudila.

Hilary: Zatočila se mi hlava a brzy jsem ucítila bolest. Dopadla jsem na tvrdou zem. Vstala jsme a rozhlédla jsem se zmateně po okolí.

Linger: Seděl jsem na trávě a jen koukal na ten zajímavý úkaz. Padající vlky z nebe jsem ještě nezažil, a že už jsem si toho prožil dost.

Maysie: Na chvíli jsem ztratila orientaci, něco mě vcuclo do víru. Zmateně jsem máchala tlapkami a kňučela. Pak jsem na chvíli upadla do bezvědomí a k životu mě probral až tvrdý náraz na kámen. "Rue!!" Zavyla jsem a rychle vstala. Rozhlížela jsem se po dcerce. "Rue, Rue, kde jsi?!"

Miritai: Oklepala jsem se a vylezla ze své jeskyně. Příšerně mě bolela hlava, jako bych měla kocovinu, přitom slovo alkohol mi nic neříkal. Vítr mi zacuchal šedivou srst a já otevřela ospalé oči. A v tu chvíli jsem se okamžitě probrala, protože tornádo, které chrlí vlky, jsem ještě neviděla. „Buď ještě sním, nebo mám halucinace a zbláznila jsem se a nebo se kolem mě děje něco vážně divného…“ řekla jsem ohromeně. Křikla jsem na Lilu a Maxse, aby se postarali o Shadow a raději se schovali a já to šla prověřit.

Pulnoc: Jsem v táboře SSF. *Kam půjdu teď?* Napadne mě. Území ještě neznám, tak jsem se rozhodla, podívat se dál-do lvích hor. Vejdu tam a jdu stále výš. Jedinné co si přeji je, přejít je bez potkání lvů. Najednou uvidím na vrcholu jedné hory tornádo, které prská... vlky. *Co?* Nechápavě koukám. A to jsem si myslela, že už jsem doma slyšela všechno, co se může stát

RitaGája: Silný, opravdu silný vítr mě unášel pryč. Nejspíš mě pohltilo tornádo. O chvíli později jsem dopadla na tvrdou zem. Byla jsem naprosto dezorientovaná. Se zavrčením jsem se rozhlédla po neznámém okolí.

Rue_Shawty: Rozplácla jsem se o zem. Nevěděla jsem, co se stalo, a proto jsem se jen zmateně rozhlížela. Přitom jsem si starostlivě sledovala zašpiněný kožíšek. Zaslechla jsem své jméno. "Mami?" rozhlédla jsem se a i přes hlavu, která se mi trochu motala, jsem se rozběhla k Maysie. "Jaké území Niwatu tohle přesně je?"

Summer: Summer: Plouživým krokem jsem se procházela po území smečky. Nedaleko jsem zahlédla tornádo, které vyplivlo několik vlků. *Co to kurva…* pomyslela jsem si, zatřepala hlavou a rozeběhla se blíže.

Tosar: Než stihl jakkoliv zareagovat na ten provokativní úšklebek, jakási síla jej od něj odhodila daleko - a než stihl tomu bídákovi udělat cokoliv jako pomstu, že se opovažuje jeho velectěnost rušit - dopadl kamsi do háje. Teda... ne, dopadl na cosi prašivého, hnědého, s černými znaky (// pokud si Lingera pamatuju dobře). Odskočil, jako by od něj měl chytit blechy a zle zavrčel.

Trap: Ležela jsem poklidně na Misty meadow. Už už jsem zavírala oči, že si schrupnu, když v tom měněco vcuclo. Chvilku jsem se točila v prázdném prostoru a nakonec dopadla na tvrdou zem.

Wind_Theif: "Oh, kurva. Není to náhodou reverzní intergalaktický wolfnádo? ...rozhodně to tak totiž vypadá." zamyšleně jsem sledoval onen plivající vír. Nebylo to poprvé, co se tohle stalo. ...ne, že by bylo moc svědků, když byli všichni 'příchozí' po chvilce brutálně zavražděni, ale tak. Kdo jinej by si to měl pamatovat, než ten kurva nejstarší Wind kolem, ey? Bylo načase tu věc pořádně prozkoumat. Naneštěstí pro mě, jistý Cute stál v cestě mezi mnou a mým výzkumem, neochotně jsem se tedy smířil s faktem, že už brzy se opět střetneme. Ne, že by mi zas tak vadil, spíš... nebyl jsem si jist kolik má zkušeností s reverzními intergalaktickými wolfnády - a vážně jsem neměl náladu to nikomu vysvětlovat - to je snad pochopitelné.

Wipravěč: Zatímco a Asseke se díval přesně na druhou stranu hor - kde se nedělo vůbec, ale vůbec nic, Wind a Cute se setkali podruhé. Vlci vyplivaní po Xikuratu se pohybovali převážně na horách, případně v lese u hor. Maysie a Hillary měli štěstí - dopadli blízko sebe. A také jednoho člena hlídky. A ano - právě toho, který si doteď nevšiml tornáda. Assekeho. Caelle a Rue Shawty byly zrovna jedny z těch, které skončily v lese. Kolem nich se také vyskytoval někdo z Xikuratu. Minimálně tedy více z Xikuratu jak ony sami. A to Faith. Cizinka, avšak alespoňve svém světě. RitaGája s Flamem na skalách takové štěstí neměli - nebo právě naopak? Vyskytovali se u dvou vlků z horské hlídky, kteří už se narozdíl od nich našli. Ostatní se zatím vyskytovali daleko od všech. Zatím.

Asseke: Chvíľu som váhal a premýšľal nad tým, kam ísť. Keď zdvihol, tak som zacítil neznáme pachy. ,,Sakra s prácou." zamrmlal som otrávene a vybrak sa za pachom

Caelle_: Rozhlédla jsem kolem. Spatřila jsem idalší vlky, které jsem neznala. *Sviťáci.* Bylo to znepokojující, být tu sama s nepřátelskými vlky na neznámém území. *Cpak tu není nikdo od nás?* Jakmile sjem si to pomyslela, spatřila jsem známé tváře. "Ale to snad ne," řekla jsem otráveně. Nebyl to nikdo jiný než Tosar. *Proč zrovna tenhle?!*

Cute: Náhle jsem spatřil cosi, co vypadalo jako podivné tornádo. Tornádo s vlky. Wolfnádo. Byl jsem z toho úplně jako wtf, tak jsem se chtěl vydat hledat Wind Thiefa, abych se s ním poradil ohledně toho, jak se v této situaci zachovat. Nakonec to však ani nebylo třeba, jelikož jsem se s ním pár vteřin na to málem srazil. "Wind Thiefe," oslovil jsem jej, "mám být znepokojen tímto podivným jevem?"

Faith: A potom jsem si všimla, že směrem blíž ke mně, nebo se mi to alespoň tak zdálo, nějací vlci spadli. Či něco takového. Rychle jsem se rozhodla běžet za těmi nešťastníky.

Caelle_: Rozhlédla jsem kolem. Opodál jsem zahlédla nějakou vlčici. Podle pachu šlo evidentně o sviťačku. *No bezva*. Být na cizím území s vlčicí z nepřátelské smečky se mi ani trochu nelíbilo. Rychle jsem vstala a ještě víc jsem se zahalila do pláště ve snaze skrýt svou slabinu. *Musím si dávat dobrý pozor. Snad najdu někoho od nás*.

Flame: Dravě zavrčí. "Hej!" vykřikne otráveně, ve zmatení, kde že je jeho partner. "Kdo je tu?" vyskočí na nohy a rozejde se po cizím území.

Kaydar: "Ohhh, nádhera!" zavýskl jsem, když jsem zahlédl spadnout vlka docela blízko. Vydal jsem se tam a ve vzduchu našel stopu i Wind Theifa, a dalších tří vlků, dva z nich očividně cizí (//Flame, RitaGája, Cute). "Ahoj ahoj!" volal jsem zdálky přátelsky na všechny čtyři, červená hříva zakrývající oči. Ne že bych je potřeboval, zrak mi nahrazovala magie vzduchu.

Korietta: Když začali padat vlci, podivila jsem se. "Hromadné portálování?" Pak jsem se vydala k těm nejbližším, abych zjistila co jsou zač. (//Caelle, Rue Shawty)

Hilary: Spatřila jsem nějakýho neznámýho vlka a Maysie. Rozběhla jsem se za ní. "Jsi v pořádku?" Staroslivě jsem řekla a znovu jsem se rozhlédla.

Linger: Zpozoroval jsem malou černobílou věc, která se z toho zvláštního tornáda řítila mým směrem. Než jsem stihl jakkoli zareagovat, přistálo to velmi neelegantně přímo na mých zádech a já se naprosto nedůstojně rozplácl na zem. V další chvíli ze mě ta chlupatá potvora seskočila a zavrčela, což mě vyburcovalo k reakci a já se pohotově vyškrábal na nohy, čelem k nezvanému návštěvníkovi. Tím se ukázal být malý čokl v oblečku. Pro jistotu jsem udržoval bezpečnou vzdálenost a mírně odhrnul dásně. Přeci jen, psiska nepadají z nebe každý den - kdoví, co od toho čekat. "Klid, prcku," pokusil jsem se ho alespoň trochu zklidnit a dát najevo, že o konflikty nestojím. Začínat boj s nedostatkem informací o mimozemském protivníkovi jsem vyhodnotil jako špatný nápad.

Maysie_: Za malou chvíli jsem Rue zaslechla, avšak jen vzdáleně. Nedokázala jsem identifikovat odkud hlas přichází. "Rue! Tady jsem, kde jsi ty?" Zavyla jsem znovu. Pak jsem vedle sebe spatřila tělo. Hned jsem poznala, koni patří. "Hilly!" Vyjekla jsem radostí. Někdo tu byl.

Miritai: Naštvaně jsem si to rázovala po trávě. „To snad není možný! Tyhle nadpřirozené věci se stávají od té doby, co jsem přišla do Xikuratu! Nejdříve želví zombie apokalypsa, potom neviditelnost, blesky, Linger, Erewin, teď nějaké vlčí tornádo a déšť vlků… co příjde příště? Déšť kovových konstrukcí od postelí? Nebo snad budou padat šutry?“ Bolest v hlavě mi začala pulzovat. Zastavila jsem se a rozhlédla jsem se. „Skvělí, teď jsem se ještě ztratila, bolí mě hlava… může se tahle chvíle pokazit ještě víc?“ Povzdechla jsem si.

Naiome: Naiome vlastne ani nevedela, kde sa nachádza. V spleti silného vetra sa nevedela poriadne ani pohnúť. Keď sa tornádo rozplynulo, Naiome dopadla na zem s hlasným zavrčaním. "Kde to do čerta som?!" vyštekla nahnevanea postavila sa. Otriasla saa pozrela sa na vôkol seba. Do ňufáka jej narážali rôzne pachy. Niektoré boli povedomé iné nie. Skrivila ňufák s nechutením. Rozklusala sa po území s ušami pri zátylku a s nebezpečenstvom v očiach.

Pulnoc: Procházím se, pod svými tlapkami cítím trávu. Jdu dál rovnou za čumákem. Najednou uvidím tornádo, co plive vlky. *Co?* koukám.

RitaGája: Zamračila jsem se a ještě jednou se rozhlédla. Mé uši zachytily cizí hlas (Flame). Hbitě jsem se zvedla na nohy. Představa, že tu někdo je se mi nelíbila. Má černobílá srst se zaleskla na slunci. Opodál jsem zahlédla šedého vlka. Sledovala jsem ho kamenn pohledem, ale na jeho otázku neodpověděla. Z mého hrdla se vydalo tiché zavrčení jakmile se ozval něčí pozdrav az dálky přicházel další cizí vlk.

Rue_Shawty: "Haló?" nelíbilo se mi, že jsem uzavřená pod větvemi stromů. Obklopovala mě spousta pachů. Upjala jsem pohled na bordel pod mými tlapkami. "No super," odfrkla jsem si a začala jsem opatrně našlapovat - hlavní pro mě nebylo dostat se ven, ale neponičit si polštářky. Cítila jsem, že je někdo poblíž. Všechno bylo pro vlče, jako jsem byla já, obrovské. „Mami?“ vystrašeně jsem stáhla uši k hlavě.

Summer: Zastavila jsem se kousek od nějakých vlků. *Tak, Summer. Mysli. Co teď chceš jako dělat? Nějaký random tornádo ti tady vyplivne vlky a ty si za nima přiběhneš, jakoby se nic nedělo. Ty jsi ale debil, Summer!* Okřikla jsem se v duchu, ale zároveň nespouštěla oči z vlků. Nevěděla jsem, zda tuší mou přítomnost, ale utíkat jsem v plánu neměla. Chvilku jsem je zaujatě sledovala. Vítr mi navál mojí téměř černou dlouhou srst na hlavě do oka, tak jsem rychle pohodila hlavou, abych neztratila přehled o svém okolí. Kdesi někde daleko za sebou jsem ucítila známý pach – Miritai, ale o to jsem se zrovna v tuto chvíli nestarala. Pro jistotu jsem se připravila do bojové pozice, přeci jen, kdyby něco.

Tosar: Tosar probodl vlka pohledem a odpustil si dotaz, zda nebyl moc dlouho na sluníčku a pootočil hlavu na stranu, v zápětí na druhou - a pak, jako kdyby tam ta bezvýznamná chlupatá koule nebyla, se k němu otočil zády a rozhlédl. V ten okamžik celé jeho tělo ztuhlo, dost viditelně i pod pláštěm. Pocítil, jak se mu někdo snaží dostat do hlavy, ale v tomhle okamžiku tam měl stejně jen jeden důležitý bod - Flamea a jeho absenci - že mu to bylo srdečně jedno. Ignorujíc zlatosrsťáka, udělal několik dlouhých kroků do strany a zmateně nasál pach. Ohlédl se na vlka - zcela jednoduchou dedukcí zjistil, že Flame tu nebyl. Protože ten vlk byl zatím živej. "Flame..." zašeptal tichounce a znovu zavětřil, celkem bezúspěšně.

Trap: Rozhlédla jsem se po neznámem uzemí. Sedla jsem si a obtočila kolem sebe svůj černý huňatý ocas. "posím, že to je sen?" zamumlala jsem se a zvedla se

Wind Theif: "Jen mírně. Jedná se o pouze o reverzní intergalaktický wolfnádo, nic víc. Vyfrflá to vlky a... my se jich musíme zbavit než si toho všimne sedm. Nechceš,aby si jich všimlo sedm, kámo. Říkám ti na rovinu, ty bohové uměj bejt fakt slušně zvrácený." Ofrknu si a zavětřím nějaké dva vetřelce blízko nás. "Támhle je, čubka! ukážu hlavou, aniž bych cokoliv sám viděl - jen jsem věřil svýmu čichu. A po chvíli i sluchu. Nevěděl jsem co, ale ta čubka něco křičela. "Musíme... musíme najít čubky." pokačoval jsem zmateně, avšak odhodlaně. "najít čubky aa... Reklana! Taková čubka v mlze, chápeš." stopoval jsem dál nějakou čubku, aniž bych se na Cuteho ohlížel. Mezitím jsem ale našel Kaydara. ...který už předtím našel mě. "Hej! Pojď hledat čubky, Kayi!" Zavyl jsem zaneprázdněně a stopoval jsem dál.

Wipravěč: Zatímco Trap pomalu zjišťovala, že se o sen vážně nejedná, její společnost se blížila každou vteřinou. A to Miritai.

Asseke: Netrvalo dlho a podarilo sa mi stretnúť dve vlčice. Rozhliadol som sa ešte po okolí, aby som mal istotu, že ma nikto neprekvapí zo zálohy. Pozrel som sa skúmavo na vlčice a posadil som sa.

Caelle_: Pohled mi opět sklouzl na sviťácké vlče, které zrovna hledalo svou matku. *Na cizím území není dobré na sebe upozorňovat. To by měla vědět, ne?* Zatím jsem však zůstávala obezřetná a držela se od vlčete dál.Její matka totiž mohla být poblíž.

Cute: "Aha, dobrá," přikývl jsem. Ne, že bych tak docela chápal, o čem mluví, ale rozhodl jsem se to neřešit. Jen jsem se vylda za Windem,k který stopoval čubky. Tohle vypadá na vksutku zajímavou situaci.

Faith: Jako první jsem doběhla nějaké malé vlče, protože na sebe upozornilo voláním „mamí“. Těžko říct, zda bylo menší než já, ale přišlo mi trochu zmatené, možná vystrašené. Jen s malým zpožděním jsem si všimla nějaké vlčice. „Ahoj,“ začala jsem přátelsky, „Nevíte, co se to tady děje? Odkud jste?“ Měla jsem víc otázek, než času na hledání odpovědí. Přemýšlela jsem, co bychom měli v takovéhle situaci udělat. Nenapadlo mě nic jiného, než jít hledat někoho staršího a zkušenějšího a hlavně zdejšího – myšleno tak, že zde pobývá déle, než-li já.

Flame: Flame zhluboka nasál pachy z okolí. Ne,ne, už zase! Frustrovaně zavrčel, když zjistil, že jej s Tosarem opět něco dělí.

Kaydar: "Hledat čubky, heh," uchechtl jsem se nad Windovým výrokem. I zmatením. Každopádně jsem docela přesně o poloze těch čubek věděl. Zamířil jsem k té vlčici (RitaGája), protože vlčice.. vlčice byly sympatičtější. Prostě. Třeba.

Korietta: Potkala jsem vlčici a dvě vlčata. *Huh, divnej sraz,* napadlo mě. "Ahoj. Ehm... no... nejsem tu dlouho a tak, neznám zdejší zvyky, ale... co se tu kurva děje???"

Hilary: Maysie vypadala v pořádku...Tedy asi ji nic nebylo. "Nevíš kde jsme?" Zeptala jsem se ji a pohled jsem obrátila k vlkovi (Asseke). "Kdo jsi?" Otočila jsem se k němu. Nevěděla jsem zda nám neublíží.

Linger: To zvíře se ke mně otočilo zády - buď neměl ani minimální pud sebezáchovy, nebo si až příliš věřil. Každopádně jsem se rozhodl využít situace a pustit se do sběru informací. Oprášil jsem své telepatické schopnosti a pomalu se mu dostával do hlavy. Už během toho procesu jsem zjistil, že nebude až tak slabý, každopádně nakonec jsem byl schopen pár jeho myšlenek pochytit -konkrétně jméno Flame, které po chvíli i vyslovil nahlas. Ušklíbl jsem se. "Oh, copak, srdíčko bolí?" řekl jsem rádoby lítostivým tónem. "Ale to mne velmi rmoutí. Skoro toužím ti pomoci. Skoro," zatvářil jsem se zkroušeně. Poté jsem svůj výraz změnil na zamyšlený a přešel zpět k úšklebku. "Nebo víš co, vlastně ani ne. Zhebni tu. Být tebou, vydám se na jih, aspoň vyhnancům udělá tvá mršina radost." A potom jsem se sebral, nechal své vlčí tělo přeměnit ve fénixe, zamával křídly a se zavířením prachu zamířil pryč.

Summer: „Eeeeeh.“ Ozvala jsem se, ale poté jsem se otočila a beze slova odešla. Začala na mne doléhat únava z předchozích dní a nocí, kdy jsem téměř nespala. Zívla jsem a rychlejším tempem se vydala do pohodlí. Tohle mohly být taky halucinace, čemuž bych se vlastně ani nedivila.

(Konec pořadí, dělení na okruhy.)

Manyak: Cítil bouřlivé poryvy vzduchu kolem sebe, než spadl v né moc vznešené pozici na zem. Lépe řečeno se rozplácl. Vyhoupl se na nohy a s tichým vrčením se rozhlížel kolem sebe. "Kde to..." Zarazil se, když ucítil známý pach. Rychle se rozeběhl za známou osobností a za pár chvil již viděl temnou alfu. "Matko!" Zabrzdil s lehkou poklonou u ní, než jí věnoval lehce zmatený pohled.

Wind_Theif: Netrvalo dlouho a onu čubku jsem doopravdy našel. (Flame) "Buď zdráv, Jmenuju se Wind, tohle je Cute. Právě tě vyplivlo Intergalaktický wolfnádo. Musíte se shromáždit, aby jsme vás mohli vykopnout zpátky, kam patříte." Vzal jsem to stručně.

Maysie_: Slyšela jsem svojí dcerku. Její hlas zněl zoufale. "Hilary!" Zatřásla jsem s kamarádkou. Chtěla jsem jít za Rue, zároveň jsem se ale nechtěla odpoutat od Hilary.

Asseke: Povzdychol som si. *Fajn, nevyzerajú na problémistov.* Pozrel som sa na vlčicu, ktorá sa ma spýtala. (Hilary) ,,To sa môžem spýtať aj ja vás. Ste na území svorky mesačného svitu. Presnejšie v blízkosti jej hranice." odpovedal som pokojne.

Cute: "Těší mě," oznámili jsem cizímu vlkovi a prohlédl jsem si jej, abyh c mohl odhadnout, zda je nebezpečný či ne. Těžko řícz§ů

Caelle_: Netrvalo dlouho a k vlčeti se připojily dvě vlčice. Podle reakce vlčete nebyla ani jedna z vlčic její matkou. Když si mě všimly, přišla jsem blíž. Stále jsem však zůstávala potichu. Pohled na mě musel být znepokojující. Tmavě šedá vlčice zahalená v plášti, která páchla strachem a krví. Nemusela jsem se ani představovat. Každý člen svitu ten pach znal. Pach smečky Zeiss.

Hilary: Podívala jsem se May do očí. "Ano?" Kývla jsem k ni, ale pak jsem se obrátila k vlkovi (Asseke). *Smečka Měsíčního svitu."

RitaGája: Nepřišel jeden vlk, ale rovnou dva a namířili si to k šedému zjizvenci. Netrvalo dlouho a ke mě přicházel další (Kaydar). Zamračila jsem se a výhružné vyčlenila tesáky, aby věděl, že dál ani krok!

Flame: Flame neznatelně zavrčel. "Potřebuju někoho najít," prošel kolem svého téměř dvojníka - šedého, zjizveného Winda, a necitlivě do něj vrazil.

Faith: Vlče se bránili odpovědím a místo toho ze sebe vypravilo nějakou otázku. "Já jsem Faith. Těší mě. A kdo 'seš ty?" Nějak jsem si stihla všimnout, že je tu ještě o jednu vlčici víc. *Ahh...* Ani jedna z dospělých vlčic mi nebyla příliš sympatická, už jen na první pohled. Pokud se něco zvrtne a bude to dvě vlčata vs. dvě vlčice nedejbože já vs. zbytek, bude to katastrofa. "...Nestojím o žádné problémy!" dodala jsem pro jistotu.

Kaydar: "Zdravíčko! Oh, ty jsi dravá vlčice," udiveně jsem se zarazil.

Hilary: Podívala jsem se May do očí. "Ano?" Kývla jsem k ni, ale pak jsem se obrátila k vlkovi (Asseke). *Smečka Měsíčního svitu.* "Takže tady jsem... To stupidní tornádo mě jsme vyhodilo." Zatnula jsem zuby. "Já jsem Hilary, Delta z Kirigakure, z Niwatu." Kývla jsem k němu. "Ale pořád trvám na otázce...Kdo jsi ty?"

Manyak: Jeho maska se stala chladnou a kývl. Rozešel se za Naiome, těkajíc pohledem po okolí a větříc. "Možná najdeme jiné členy smečky?" Napadlo ho. To by považoval jako pioritu - najít co nejvíc temných duší, aby utvořili silnější tlupu. Nakonec, tohle bylo cizí území.

Tosar: "Naiome," ucedil Tosar a donutil svoje koutky zvednout se trochu výš v nepodařeném pokusu o úsměv. Očima stále těkal do stran a snažil se najít Flamea. Jen jednou zalétl k čemusi za známou vlčicí a v nevyřčené otázce povytáhl obočí.

Wind_Theif: "No to kurva potřebuješ, třeba všechny, co to vyfluslo, kámo. ...nebo třeba toho magora z mlhy. Tak či tak by se vám celkem hodilo spolupracovat. ...ať už jste cokoliv." Odplivnu si.

Cute: Důrazně přikývnu a rozhod,ku se radši se do toho moc nemícahat, jelikož přesně nevím oc jde a Wind Thief s tímto má pravděpodobně dalko více zkušensotí. Péro
(Cute nám podal i vysvětlení péra: MI to přišlo moc kátkýuz, tak jsem tam chětl přidal t něco dlohpýho)

RitaGája: Na poznámku neznámého vlka jsem neodpověděla. ,,Hele nevíš kde mě to vyfluslo?'' zeptala jsem se nakonec a tekla očima ke vzdalujícímu se tornádu.

Asseke: Pokrútil som hlavou. ,,Tornádo. Tie historky od tulákov začínajú byť čím ďalej tým šialenejšie.“ premýšľal som nahlas. Pozrel som sa na Hilary. ,,Som Asseke. Člen horskej hliadky. „ predstavil som sa. *Vezmem ich za Windom?*

Naiome: "Hlavne hľadaj členov našej svorky." odpovedala Manyakovi chladne na otázku. Z druhej strany sa ozvalo znova jej meno. *To ma tu akože naozaj všetci poznajú?!*- pomyslela si a obrátila sa. Nevedela, či má z tohto sveta halucinácie. "Tosar." odvetila rovnako, avšak bolo viac dôvodov sa neusmievať. Musela však uznať, že šteňa, ktoré zachránili s Willom, dlho nevidela. "Myslím si, že sme my traja v riadnych sračkách." odvetila a posadila sa. *nemám ani tucha kde sme.* poslala obom myšlienky a zahľadela sa na svoje drápy.

Hilary: "Já tu nechtěla být a to tornádo je pravda." Zatnula jsem zuby. "Těší mě."

Flame: Flame se zarazil. "Sejdeme se se zbytkem naší smečky?" procedil skrz zuby.

Manyak: Mladý vlk si odfrkl a pohodil ocasem. *Samozřejmě,* prolétlo mu hlavou, než stáhl uši k hlavě a se zavrřením se otočil, načež mu zrak padl na cosi malého a krátkosrstého. "Pes?" Zasyšel překvapeně. Ne snad že na něj narazili, ale protože se zdálo, že jej Naiome znala. Snad jen z toho důvodu nebyla jeho slova ofenzivní, ale mile také nevyzněla. Jen pohlédl na Naiome, jakoby v jejích očích hledal odpověď na otázku, kdo to sakra je?

Asseke: ,,Faj, fajn." odvetil som otrávene. ,,Každopádne nemáte tu, čo robiť. Teda, ak ste sa neohlásili u alfy. Takže, by som vás rád poprosil, aby ste išli za mnou." prehovoril som čo najslušnejšie

Kaydar: "Hmm, Xikurat. Země zaslíbená... a takový ty sračky, med, mlíko, však to znáš," odvětil jsem vlčici.

Wind_Theif: "Jo. To přesně by celkem bodlo. Pojď." řeknu a vydám se za Kayem s vlčicí. "Cute? Trefíš do mlžnýho údolí?"

Tosar: Tosarovi se po čumáku mihl nenápadný úšklebek. "Vstávej," zavrčel na Naiome, "jdeme na jih. Hned," přikázal sebejistě, ačkoliv uvnitř v duši se cítil jako nejmenší zrnko prachu pod vlčími tlapkami. Ostře přidal do kroku, proklusal okolo Naiome, ale v zápětí se zastavil a sklonil hlavu k zemi - vedle Man'yaka. "Pozor na tlamu, štěně, nebo z Tebe ten pes udělá předložku," ucedil, "taky pohni," dodal ostře a vyběhl na jih.

Korietta: "Ani já nestojím o problémy," odvětila jsem tiše. "Jen jsem chtěla pomoct, zdá se, že to tu není úplně v pořádku... vlci padající z tornád..." Pozorovala jsem je a snažila se vyhlížet klidně a přátelsky.

Hilary: "Já vím, že tu nemáme co dělat. Za to se omlouvám, ale já jsem tu nechtěla být a nevím kde je Niwat." Musela jsem vypadat zmateně. Zavrtěla jsem hlavou. "Dobře... Nechci dělat problémy."

Cute: "Samozřejmě," zatvářím se sebevědomě a přikývnu. Poté se vydám do mžlnýho údolí, because that's what I'm supposed to do, apparentaly.

Rue_Shawty: Vlčice stejné velikosti se představila jako Faith. Byla jsem trochu nervózní z přítomnosti dospělých vlčic – zejména té v plášti, kterou jsem zaznamenala až před chvílí. „Um, Rue Shawty de Ainet Joltstein,“ promluvila jsem primárně k Faith. Za normálních podmínek jsem se nepředstavovala – jenže tohle nebyly normální podmínky. Couvla jsem, se srstí na krku mírně naježenou. „A kdo jste vy?“ podívala jsem se nahoru, na dvě dospělé. *Tornáda s vlky?*

Naiome: Naiome podvihla horný pysk. Následne sa zubato usmiala. "Budeme tu. Pachy niesú dostatočne zreteľné a my sme pri väčšej svorke zraniteľní." usúdila Naiome. Nemienila sa nikde tackať, kde to nepoznala. Tosar nebol ani veliteľom. Každý si tu mohol ísť za svôj krk a ona vedela, že Manyak, bude s ňou. Pri slovách na Manyaka zavrčala. *To by sa nestalo.* - pomyslela si jasne. Zložila sa tam , kde chcela. Ak by niekto prišiel, má šancu ich prekvapiť skôr, ako niekto ich. K tomu predpokladala, že ten strmý čumák hľadá Flame-a. A ona sa nemienila za nikým naháňať.

RitaGája: ,,Kde to do prdele je?'' svraštila jsem obočí. Byla jsem naprosto dezorientovaná. ,,Kudy do Niwatu?'' pohlédla jsem vlkovi do očí a udržovala si kamenný výraz. Vlastně proč se vracet? Napadlo mě. Nic mě tam nedrželo, ale přece jen to byl domov. Zpozorněla jsem když se k nám vydal vlk, který se bavil s šedým.

Asseke: Zasmial som sa. ,,Ani ja neviem, kde je ten Niwat. Vezmem vás do hôr za jedným priateľom a uvidíme." prehovoril som pokojne a otočil som sa k horám.

Hilary: "Dobře." Řeknu a otočím se na Maysie. "Půjdeme?"

Flame: Flame sklopil hlavu k zemi. "Pojďme," zavrčel rozhodně směrem k Ritě.

Kaydar: "Niwat. Zní to jak mrdat. Nebo tak něco. Netušim, co to je. Pokud chceš mrdat, to zvládnu, ale Niwat...huh. Neznám." Odmlčím se. "Mimochodem, nechceš sežrat kus hnusnýho shnilýho vlčího masa?" obrátím se pak na ni s nadšeným úsměvem.

Cute: Došel jsem do mlžnýho údolí.

Wind_Theif: "Asseke." podotknul jsem a vyrazil směrem za pachem, nechávaje tři vlky za sebou.

Manyak: Nešlo mu do hlavy, jak si mohl pes myslet, že může Naiome rozkazovat. Inu, třeba všichni tihle lidští zablešenci byli takoví? Hráli si na vlky, nebo snad cosi víc, ale nedocházelo jim, že vlci jsou zkrátka nad nimi a vždy budou? (//sladká nevědomost ^^) To samé zažil i s Marf. Však Naiome si od něj samozřejmě rozkazoval nenechala. Na slova Tosara se pouze jízlivě usmál a posadil se u Naiomina boku. "Ale já se tobě nezodpovídám," odvrátil hlavu a kývl na Naiome.

Hilary: "My to vzládneme." Řekla jsem a šla jsem za nim, ale otočila jsem se ještě za May zda jde.

Reklan: "Neměl jsem náladu se odtrhávat od kostry, zrovna jsem byl fakt blízko! Nevím čemu, ale... sakra jo! Ten debil v údolí to prostě zkurvil. Netrvalo dlouho a došel jsem až k němu. "Co chceš." začal jsem stručně, aniž bych se představoval.

Caelle_: Z pod mého pláště se ozvalo zasyčení. Krátce jsem se zasmála. Všechny tři měly zřejmě strach. Teď už jsem věděla, že ani jedna z nich mě nemůže nijak ohrozit. "Jsem prvorozená dcera alfy smečky Zeiss, pokud vám to teda něco říká mrňata. Mělo by", odvětila jsem chladně, načež se z pod mého pláště ozvalo další zasyčení.

RitaGája_: ,,Chtěl by sis zamrdat?'' tajemně jsem se ušklíbla. ,,Hmm vlčí maso ... Dala bych si.'' zazubila jsem se. Už jsem měla vcelku hlad. Stáhla jsem uši k zátylku a zamračila se na Flamea. Nikdo mi nebude rozkazovat! Ale tentokrát měl pravdu. Měli bychom spolupracovat. Nepatrně jsem přikývla.

Tosar: Tosar varovně, hrubě, avšak stále dost tiše zavrčel. "Já a Flame jsme se vrátili na území. Odpíráš mi poslušnost? Právem mi náleží moc nad celou vyhnaneckou tlupou. I nad Tebou," krátce shlédl k Man'yakovi, "i nad Tebou," zase vrátil pohled na Naiome, "nebo ses snad dala na cestu sviťáků?" ušklíbl se pohrdavě a jen pomalu zavřel oči. "Oba víme, že mám dost síly na to, abych vás... oba," znechuceně se ušklíbl, "ubránil. A oba víme, že Tobě jsem schopen přiznat i vděk za mě a Cynber," lhal, jako když tisklo, "pokud zůstaneš, neručím za vaši ochranu. Na jihu jsou vyhnanci. Pomůžou nám," zavrčel sebejistě klabonosý a pokusil se použít magii, k vysledování Flamea.

Cute: "PO tobě nechci nic. Jen je třeba, aby toto přestalo. Nemůžeme dovolit, aby do našeho světa nadále wolfandem pronikali daší vlci odjinud. Dostaň je tam , odkud přišli." Oznámil jsem mu steady halsem. Věděl jsem, že je to on. Ten, jejž mám najít. A umím dokonale skloňovat zájemno "jenž", pomyslel jsem si.

Asseke: Zasmial som sa. ,,Tak to je len dobre. Už len stačí dúfať, že starý Wind, bude vedieť viac než ja." prehovoril som veselo. ,, Z akej svorky si vravela, že si?" spýtal som sa.

Reklan: "Intergalaktický reverzní wolfnádo?! Už zase? Jak jsem si toho mohl nevšimnout? A ty čůráci už si toho všimli? A vlky jste shromáždili?!"

Kaydar: "Ah, zamrdal bych si," zazubil jsem se v odpověď. "Sakra, tebe zbožňuju! No, tak... zítra. Zítra večer, pokud tě nic nevcucne zpátky, tě najdu a přinesu ti kus masa, jo?" nadšeně jsem vrtěl ocasem a poskakoval.

Naiome: " Odišli ste a dali ste to na rameno Sirah. Sirah, je preč. Alfou Zeiss som ja, nezodpovedám tebe, pokiaľ nestojíš na našom území po boku s Flame-om ktorý ťa na Alfu vytiahol." uškrnula sa. Keď sa malé psi začali hnevať, bolo to zlaté. "Kebyže som u svitu, neriadim zeiss, ktorá je silnejšia, ako kedykoľvek predtým." dodala. *To Flame bral všetkýc možbných členov aj sviťákov, len preto aby sa svorka udržala na nohách a nezostal na území sám.* pomyslela si a olízala si ňufák. "Keď myslíš, že si taký zdatný, choď si." zaškerila sa temne a zostala ležať. Nemienila sa nikam pohnúť. "Manyak! Stráž, či neikto neprichádza, ak áno, daj mi to myšlienkou vedieť." nariadila mu s ráznym pohľadom. "Ak sú to vyhnanci z mojej svorky, sú rovnako stratení, ako my." *Zrejme si neuvedomuejš, že sme na dákom úplne inom území, ako je Niwat. Každý tu je sám za seba...*

Cute: "Pracuje se na tom."

Hilary: "Doufejme." Zamumlala jsem a šla jsme za nim. "A kdo je starý Wind?" Zeptala jsem se. "Jsem členem smečky na Niwatském území, ve smečce Kirigakure."

Wind_Theif: "Asseke! To jsou ty čubky z tornáda? Boží! Dole po cestě najdete další dva. ...a Kaye. Ale taky další dvě čubky z jinýho světa a to se vyplatí. Musíš je najít a nějak sjednotit, pokud možno v lese - blízko údolí. ...Já mám práci jinde. Zatím se chytáš?"

Reklan: "A to třeba znamená...?"

Faith: Vlče se představilo. „Hezké jméno,“ pousmála jsem se, „jen trochu dlouhé. Můžu ti říkat jen Rue?“ Potom promluvila jedna z vlčicí. Dle toho, co říkala, zdálo se, že ví, v jaké se nachází situaci a též nestojí o žádné nadbytečné komplikace, což mě potěšilo. O něco málo inteligentní přístup projevila druhá vlčice. „Zeiss? Hmm… Ne, to slyším poprvé,“ prohodila jsem mírně pobaveným tónem. *Fakt musí v téhle situaci prosazovat jakási svoje ‚práva silnějšího‘. Ftw, mě je jedno, jestli je budoucí alfa nebo co. Mě zajímá to tornádo! Nebo bych to měla spíš nazývat vortexem?*

RitaGája_: ,,Oh vážně? A víš, že já mám teď taky takovou náladu na hraní?'' nevinně jsem se usmála a slovo ,,hraní'' řekla v perverzním smyslu. ,,Pokod mě to nevcucne tak budu čekat.'' dodala jsem s úšklebkem. Představa, že si ho zotročím nebo donutím, aby mi nosil jídlo se mi zamlouvalaa.

Korietta: "Již dlouho nejsem vlčetem," opáčila jsem s chladem v hlase. Necítila jsem k ní žádné nepřátelství, naopak, byla by mi i docela sympatická... ale považovat mě za mrně bylo něco...zkrátka podivného. Byla jsem poměrně vysoká, dlouhonohá, štíhlá. Nic mrněcího na mě dávno nebylo. "Také jsem o smečce Zeiss nezaslechla... Tady jsou široko daleko jen dvě smečky, co vím. Smečka měsíčního svitu a Horská hlídka. Ti nemají vyhnance moc v lásce."

Manyak: Nemohl si pomoci, hodil po psisku posměšný pohled, přičež se mu mezi zubisky objevila špička tenkého, hadího jazyka, jež začala kmitat ze strany na stranu. Jakmile k němu pronesla Naiome rozkaz, uklonil jejím směrem. "Samozřejmě, Alfo." Tosarovým směrem pouze lehce kývl. "Hafíku," řekl, jakoby na rozloučenou, jakoby chtěl vyzdvihnout kontrast mezi ním a vlčicí, než vstal a poklusem se vydal opodál, v plánu přitom měl v jakémsi pomyslném kruhu obíhat po okolí, větřit a hledat případné cizince, aneb potencionální nepřátele.

Asseke: ,,Tak toto je Wind“ odvetil som Hilary, keď sa pred nami objavil Wind. Pozorne som si ho vypočul. ,,Takže tie kecy o tornáde a pršiacích vlkov z neho sú pravdivé?“ prekvapene som sa spýtal. ,,Fajn, tak vyrazím za ostatnými. Budem veriť, že vieš, čo robíš. Ešte niečo, čo by som mal vedieť?“ spýtal som sa pokojne.

Rue_Shawty: „Zeiss?“ Ihned jsem si vzpomněla na setkání s Noemie. Slyšela jsem od vlčice podivný zvuk – odkdy vlci syčí? Brala jsem to jako nový objev. Podívala jsem se k Faith a mírně jsem kývla. „Klidně.“ Stejně jsem na to byla zvyklá, nikdo mi celým jménem neříkal. Podívala jsem se na štíhlou, vysokou vlčici (Kori). „A co Kirigakure?“ zeptala jsem se trochu zmateně, nenapadlo mě, že bych mohla být na jiném území.

Kaydar: "Oh. Rozkošné," uzubil jsem se a obešel ji, prohlížel si ji. Rozhodně bych si s ní dal říct. "Rozkošná situace s rozkošnou vlčicí."

Maysie_: Hned jak se tu objevil ten cizí vlk, udeřila jsem na něj. "Kde je moje dcera?!" Vyštěkla jsem zprudka. Tohle mi nebylo vůbec podobné, měla jsem většinou spíš klidnou povahu, ale teď jsem byla pološílená strachy o Rue

RitaGája_: ,,Rozkošné?'' ďábelský jsem se zasmála jsem se. Byl tak rozkošný a toto mě bavilo. Že bych si dala říct? Vždyť domů můžu jít později. ,,Ještě pořád si chceš zamrdat?'' rozhlédla jsem se zda tu jsme sami.

Hilary: "Zdravím." Kývla jsem k Windovi uctivě, ale pak jsem pozornost stočila k May. "Ona je tu i tvoje dcera?" Překvapeně jsem se na ni zahleděla. "Neboj najdeme jí."

Kaydar: "Oh ano, chci," skloním k ní hlavu s úsměvem, protentokráte kupodivu necením zuby jako v obvyklých úsměvech a úšklebcích.

Cute: "Horská hlídka hledá čubky."

Wind_Theif: "Taky zdravím." couvnu udiveně nad zápalem oné vlčice, co... oh, právě ztratila dceru. Tím by se ten zápal vysvětloval. "Pravděpodobně je tam, kam jí tronádo vyfluslo, řekl bych. Ale klid. Pokud ještě dejchá, Asseke je určitě najde, že ano?" Otočím se k Assekemu "Skvěle! Protože já mám kurva hodně svý práce. Ty dva jsou tamtudy. Shromažďete se, pak najděte ostatní. A Věřte, je to náš společnej zájem. Pokud vás tu najdou naši bohové, budem v prdeli i my, takže... jo. Chcem najít tvojí dceru. ...jen nás možná nezajímá, jestli dejchá, ale jo... anjít jí chcem rozhodně." pronesl jsem zamyšleně, jakobych tam vůbec nebyl a poté odešel někam směrem do lesa.

RitaGája_: ,,Fajn, jestli tě nadrženost neopustila nemám s tím problém.'' zazubila jsem se a rozhlédla se. Pak k němu natáhla hlavu stejně jako to udělal on. ,,Všichni už odešli.'' špitla jsem s tajuplným úsměvem.

Reklan: "Oh. Wind Theif?" změřím si vlka zkoumavým pohledem. "Argh, ono je to jedno. Zaveď mě za těma čubkama, mohl bys?"

Caelle_: "Naše smečky jsou nepřátelé. Snad chápeš, co to znamená", odvětila jsem Fai klidně. Pak jsem se otočila na na Koriettu: "Ano, takový je náš úděl. Ovšem pokud jsou tu ty tyhle smečky, musely jsme se ocitnout nějakým způsobem na cizím území.""

Cute: "Dobrá," přikývnu seriózně a vedu onoho vlka, jenž není tak docela z našeho zsvěta, smerem, jímž tuším čubky.

Asseke: Zasmial som sa. ,,Mal si už aj lepšie motivačné preslovy.“ odvtil som pobavene Windovi. Pozrel som sa pokojne na vlčicu, ktorá vyskakovala. ,,Len sa upokoj. Nájdem ju. Ako povedal Wind, moc na výber ani nemám.“ odvetil som a povzdychol si. ,,Fajn, tak teraz sa vyberiem pekne naspäť dole za ostatnými. Možno tam bude tá tvoja dcéra.“ skonštatoval som a vybral sa za ostatnými.

Korietta: Otočila jsem se na vlče s poněkud laskavějším výrazem. "Je mi líto, ne. Pravděpodobně... jsi také spadla, hm? Tyhle věci by měla řešit hlídka," povzdechla jsem si. "Nepřátelé nebo ne, pokud chcete domů, musíme najít někoho z hlídky. Pojďte, dovedu vás k nim," ujala jsem se role vůdce. A doufala, že mě budou následovat. Toho vlčete mi bylo zcela upřímně líto, chtěla jsem, aby se vrátilo domů. Věděla jsem, jaké bylo žít odtržena od rodiny.

Maysie: Představila jsem si podobu Rue a za chvilku se mi ukázaly její myšlenky. Usoudila jsem z nich, že je v lese a že je tam s ní spoustu cizích vlků a že mě hledá. "Je v lese." Oznámila jsem stroze vlkovi co mi slíbil její vyhledání. "A s ní je tam skupinka vlků... a vypadá nějak takto: světle hnědá ale dvouletá vlčka s oranžovými a žlutými znaky. Žádné postižení nemá. Jo a jmenuje se Rue." Dodala jsem.

Kaydar: "Mhmm," zamručel jsem spokojeně a olízl jí božní stranu krku.

Hilary: Hleděla jsem na všechny tři vlky. "Určitě žije a najdeme ji. A společně se od suď dostaneme pryč. Možná tam budou nějací vlci z Niwatu..." Povzbudivě jsem řekla a byla jsem ráda, že May řekla něco o tom, že je v lese a jak vypadá. *Rue.* "Víš May, že jsem ani neviděla ani jednoho tvého potomka?"

RitaGája_: V úšklebku mi lehce vykoukly tesáky. Podle jeho reakce jsem usoudila, že to vážně chce. Tiše jsem se zachichotala a začala mu olizovat krk přičemž jsem jela jazykem pomalu dolů.

Faith: Nějak jsem se zapomněla v myšlenkách, tak jsem moc nevěnovala pozornost okolí a prostě jsem se jen podvědomě snažila neztratit úplně. Po chvíli jsem sebou trhla. "Co-co?" *Příště raději nepřemýšlet a raději dávat pozor. Nebo obojí, to bude best.*

Reklan: "Uuu, to jste vy, mám pravdu?" Doběhnu je radostně. "Ničeho se nebojte. Mé jméno je Reklan." Ukloním hlavu na znamení úcty, jak mne vychování naučilo.

Maysie: "Opravdu?" Obrátila jsem se na Hilary. "No, musím ti je někdy ukázat. Utčitě brzy poznáš Rue... a asi ještě jednoho potomka. Cítím to." Řekla jsem a zavětřila. Pak jsem se znovu obrátila na kamarádku a olízla jí ucho. "A co ty? Už sis našla nového partnera?" Sondovala jsem opatrně.

Kaydar: Též jsem se uchechtl. Postoupil jsem abych jí byl bokem. Olízl jsem jí hrudník, břicho. Ale vzhledem k tomu, že jsem se z tohohle místa nemohl dostat kam chtěl, olízl jsem jí ještě jednou a udělal krok. Olízl jsem jí zadek a pomalu směřoval až pod ocas. 

Cute: Odešel jsem.

Tosar: Klabonosý pohrdavě střelil pohledem k Man'yakovi. "Pak kdo je tu pejsek," poznamenal uštěpačně k bleskovému usposlechnutí povelu Naiome, ale sebejistě vyrazil kupředu. Průběžně s každým dopadem tlapky vysílal impulsy své magie, ve snaze najít někoho živého. Nebo Flamea. Ne, obojí! Živého Flamea, pochopitelně. Jenomže místo toho ho tlapky zavedly někam mezi stromy - bylo mu už jedno, kudy běží - srdce mu bilo na poplach a zornice měl rozšířené strachy. Hlavně musel najít Flamea. Flamea. Doprdele! Mezi stromy se až nebezpečně blízko vynořila skupinka vlků. Tosar přitáhl uši k hlavě a zvedl hrdě hlavu - ačkoliv v něm byla maličká dušička, neboť ani tady Flamea neviděl, ale... lepší něco, než nic. Ten hnědej mu neporadil, třeba by tihle... "Zdravím," broukl zdánlivě sebejistě.

Rue_Shawty: Všechno to do sebe zapadalo – tohle musel být jakýsi nový svět. Dospělá vlčice, která mluvila, vypadala přátelsky. Ujala se vedení, zaslechla jsem od ní něco o hlídce. „Hlídka ví, jak domů?“ zeptala jsem se se špetkou naděje v hlase. Přitom jsem se vydala po jejích stopách – neměla jsem ani moc na výběr, pokud se chci dostat za Maysie. Všimla jsem si trochu jinak vypadajícího vlka (Tosar). Ihned jsem však ucukla pohledem a rozhlédla jsem se okolo – bylo to tu jiné, než v lese.

Asseke: Zišiel som dole ku hranici a vyslal som na prieskum vietor. Podarilo sa mi zachytiť pár vlkov. ,,Jedná skupinka je pred nami. Možno to bude tá, ktorú spomínal Wind.“ prehovoril som pokojne.

RitaGája_: Postupoval poměrně rychle. Nenamítala jsem nic jen se tlemila jako magor. Dala jsem ocas na stranu a mírně rozkročila zadní nohy, aby měl lepší přístup.

Caelle_: "Mám riskovat post omegy za spolupráci s nepřítelem? U nás je omega prakticky rozsudek smrti", řekla jsem a nesouhlasně zavrtěla hlavou. Už tak jsem to měla u matky docela nahnuté. A v Zeiss se nedalo věřit prakticky nikomu. Najednou za mnou zapraskalo pár větviček. Otočila jsem se a stanula tváři v tvář Tosarovi. Ušklíbla jsem se. *Měla bych být šokovaná, že ho tu vidím po tolika měsících. Ale z nějakého nepochopitelného důvodu nejsem. Zvláštní*

Kaydar: Spokojeně jsem zamručel a jal se olizovat její, ehm, mokrou lasičku. Hezky voněla. Těšil jsem se, až svým velkým klackem zaplním její jeskyňku. 
(Autor tohoto příspěvku si opravdu nepřál nikoho pohoršit. Vážně ne!!)

Maysie_: Bez zaváhání jsem se vydala za vlkem (Asseke) ze zdejší smečky. Když se zastavil, začenichala jsem ve vzduchu a zachytila stopu. Slabou, ale byla tu. "Šli tudy." Prohlásila jsem sebejistě. "Svou dcerku poznám všude."

RitaGája: Spokojeně jsem zamručela. Nejspíš v tom měl již praxi. Celá jsem zvlhla jak jsem se nemohla dočkat až bude ve mě.

Asseke: Prikývol som. ,,Takže sa nemusíš ničoho báť.“ odvetil som pokojne. Zacítil som pach Reklana. *Fajn, tak s Reklanom, to môže dopadnúť všelijak.* pomyslel som si a vydal tým smerom.

Faith: Objevil se tady nějaký vlk, představující se jako Reklan. Choval se slušně, až nějak nezvykle hodně slušně. *To asi není normální vlk, co?* napadlo mě, ale brala jsem to hodně s nadhledem. Též k nám doběhl nějaký pes. Ale přišlo mi, že ať už přijde kdokoli, nebo řekne cokoli, má úloha zde je druhořadější než druhořadá, takže ani nevadí, jak budu reagovat. Tak jsem jen na všechno kývala hlavou, však co už, no...

Korietta: "Ano, hlídka by to mohla vědět, ačkoliv tenhle...možná taky." Něco na něm bylo divného, jako by nebyl cítit. "Víš, jak je dostat domů?" zeptala jsem se Reklama mnohem sebevědoměji než jsem se cítila. "Zdravím" odvětila jsem nově příchozímu.

Reklan: "Noo... to úplně netvrdím. Nicméně, mám přítele, který ano, to zas jo." Pousměji se na ně trochu křivě, zatímco si skupinku měřím pohledem.

Kaydar: Jak jsem ji tak olizoval, usoudil jsem, že už to stačí. Přeci jen, neměl jsem sex už poměrně dlouho a byl jsem nedočkavý. Skočil jsem na ni a vnikl do ní, tiše si spokojeně povzdychl a olízl jí hřbet. 

Tosar: "Ne, neměla. Měla bys mi sklonit hlavu, nebo tak něco, ale z neznámýho důvodu na tom zrovna trvat nebudu. Kde-je-Flame?" rozhlédl se rozrušeně a pohledem přejel i po ostatních. Přítomnost Caelle mu dodala odvahu. "Mimochodem, Naiome zůstala na severu s nějakym štěnětem, kdyby Tě to zajímalo," oznámil zcela netečně, tiše, ale dost zřetelně. Pak se nedůvěřivě podíval na zbytek skupiny. Jakmile mu však dolehla k uším slova toho... divného zbyku, spozorněl a nešetrně strčil do Caelle, jdouc trochu blíž.

Maysie: Svižným klusem a viditelně natěšená na dcerku jsem se rozběhla za Assekem. Každou chvíli jsem zavětřila. Pach sílil. "Už nemůžou být daleko." Vydechla jsem. A opravdu. Po chvíli jsem mezi stromy zahlédla skupinku vlků a mezi nimi i Rue. "Shawty!" Vyjekla jsem a rozběhla se k dcerce.

Asseke: Zbadal som Reklana a ostatných vlkov. *Zlodej jedla.* otrávene som si pomyslel, pri pohľade na Reklana. ,,Zdravím.“ pozdravil som pokojne.

Rue_Shawty: Zaslechla jsem své jméno. Tentokrát to ale bylo doopravdy. Viděla jsem hnědou vlčici, která běžela mým směrem. Ignorujíc slova, kterým jsem stejně moc nerozuměla, jsem vyběhla směrem k Maysie. „Mami!“ cítila jsem pocit bezpečí. Upjala jsem na ní svůj pohled a potom zpět na tu skupinku – bavili se o tom, že vědí, jak nás dostat domů?

RitaGája: Blažené jsem zamručela při dalším olíznutí. Z mého hrdla se vydralo tiché heknutí když na mě skočil. Prohlásil jsem se v zádech, aby do mě vzniknul hlouběji.

Caelle_: "Taky tě ráda vidím Tosare," řekla jsem s mírným úšklebkem. Na scénu, která následovala mezi vlčetem a jeho matkou jsem jen pozvedla obočí a dál se věnovala Tosarovi. "Upřímně mě to nezajímá," řekla jsem nakonec. Když do mě strčil, přišlápla jsem mu tlapkou ten jeho obleček. Trošku se natrhl. *"Promiň, to jsem vážně nechtěla"*

Korietta: Pozorovala jsem dění. Druhá skupina vlků byla očividně taky od nich, alespoň část. Byla jsem ráda, že vlče, Rue, mělo matku a že nejsou odloučené. Pohlédla jsem na Reklana. "Tak tedy... pokud jsou všichni, můžeme je dostat kam patří."

Kaydar: S dalším spokojeným zamručením jsem do ní přirazil a lehce ji hryzl do šíje, ne nijak bolestivě, jen v zápalu vášně. 

Faith: Dojemná scéna, jak se Rue opět shledala se svou mámou mne dojala a donutila se usmát. Trošku se mi při tom pohledu zastesklo po rodině. Pes, označen jako Tosar, se ptal po nějakým Flameovi či po kom. Snažila jsem si je všechny zapamatovat, abych do budoucna, pokud se zase něco takového stane, věděla, kdo je kdo a tak. Každopádně ten Reklan mi přišel zase o něco divnější. Všimla jsem si, že jaksi... Nepáchne, nevoní, ani nic. Divné.

Reklan: "No... skoro. Jen někdo musí přivolat Ihuarraquaxe. ...a... pak můžou všichni odejít. Jednoduchý."

Tosar: Mladý pes hrdelně zavrčel. "Dneska ne," zasyčel jejím směrem dost tiše a pak se snažil co nejvíc soustředit na to, že mají volat jakýhosi Ihuhakrokodýla. Lehce se podmračil. "A umíš to?" zavrčel směrem k Reklanovi.

Maysie: Uvítání s Rue bylo přímo dokonalé. Já měla důvod mít Shaw tak moc ráda. *Jen kdyby se takhle chovala i ostatní vlčata... jenže Azul, Em a Azur spí a Pell odešla...*

Asseke: Pozrel som sa prekvapene na Reklana. ,,Myslel som si, že sa ich pokusíš nalákať do bratstva." zamrmlal som. Posadil som sa a pozrel sa na ostatných.

RitaGája: Tiše jsem vzdychla a užívala si ten pocit. Již dlouho jsem si s nikým neužila a snad mi to i chybělo. Zaryla jsem drápy do země a lehce pánví přirážela proti němu. To jak se do mě zakousl mě více vzrušovalo.

Rue_Shawty: Pohledem jsem zavadila o dospělou vlčici z lesa (Kori). Byla jsem jí vděčná za to, že nás vyvedla z toho lesa. Mezitím jsem se snažila alespoň polovičně zaslechnout, o čem se mluví. Nejvíce mě zaujalo podivné jméno, které jsem si nedokázala zapamatovat. Pak jsem se podívala na Maysie. „Myslíš, že to bude fungovat? To, o čem mluví?“ Přitom jsem se rozhodla ke skupince přiblížit, aby mi nic neuniklo.

Caelle_: Tosar zavrčel. Opět jsem se pousmála. *"Beru na vědomí velectěný,"* poslala jsem Tosarovi pobavenou myšlenku. *"Jakpak se Naiome tvářila na tvůj velkolepý návrat?"*

Kaydar: Tiše jsem jí sténavě vrčel do srsti, předníma tlapama jí objímal boky. Byl jsem už blízko. Stačilo mi pár dalších přírazů a bylo hotovo. (//Na vlčátka zaděláno. Teď už jen čekat až nakynou. :DD) Když jsem z ní vystoupil, znovu jsem jí začal olizovat vstup v touze dovést i jí k vrcholu.

Korietta: "Um, no, pardon že to říkám až teď," obrátila jsem se váhavě na Reklana, "ale tak trochu umím vytvářet teleporty. Mohla bych zkusit vytvořit cestu... k nim."

RitaGája: Zatnula jsem čelisti a tiše funěla. Ještě několik přírazů a vyplnila mě teplá tekutina. Bylo jistě, že dosáhl svého vrcholu. Nasadila jsem smutná očka, když slezl. Smutný pohled se ihned změnil na blažený když se vrátil ke své práci. Prohnula jsem se a se zavzdycháním i já dosáhla vrcholu. Teď byl ten pocit ještě mnohem lepší! Otočila jsem se k němu a začala mu něžně olizovat tlamu. ,,Jak se pam vůbec jmenuje?''

Faith: Well... Pozorovala jsem situaci. Nakonec - užitečná informace. Korrietta umí vytvářet teleporty. Úžasné! Ušetřená chůze. *Já tu nemám jak pomoct, předpokládám. Že bych raději prostě odešla, abych jim nepřidávala starostí? Ne, alespoň uvidím, jak to dopadne.*

Kaydar: Zazubil jsem se. "Kaydar, Plamen noci, jméno mé. Jak se jmenuješ ty, krásko?"

Reklan: Jen nechápavě zírám na vlčici, poté jen protočím oči. "Na všechno zapomeňte. Žádnýho Ricka neznám. ...chci říct Ihuarraquaxe. Žádnýho Ihuarraquaxe neznám. Jste banda kreténů a už mě neotravujte." Naštvaně mrsknu ocasem a otočím se směrem k údolí. /Kvůli tomuhle jsem opustil kostru?! Pokud nakonec portály neumí, je mi jedno jak tenhle svět dopadne./ říkal jsem si, jak jsem tak odcházel.

Tosar: "Hej, počkej!" vyštěkl prudce Tosar a několika skoky se přiblížil k Reklanovi. Na okamžik zaváhal, ale rozhodl se pro Flamea překousnout i tohle. "Prosím," ucedil, "pomoz mi. Co za to chceš? Můžu Ti toho nabídnout jistě hodně," zamručel neochotně. Pokud mu pomůže, nějak se ze splátek vykecá. Nebo zmizí.

RitaGája: ,,Kaydar ...'' zopakovala jsem si tiše. ,,Budu si tě pamatovat fešáku!'' zamrkala jsem a tajemně se zazubila i když jsem pochyboval a, že se někdy znovu potkáme. ,,Rita z rodu Gája.'' odpověděla jsem stručně a zahleděla se na jeho roztomilé tesáčky, které vykoukly při jeho úšklebku.

Kaydar: "To já tebe taky, Rito," olízl jsem jí tvář. "Hmm, mimochodem... nedaleko je skupina vlků, očividně z tvýho světa. Plánujou se teleportovat zpátky," oznámím jí,jakoby jen tak mimochodem, co jsem vyčetl ze vzduchu. 

Maysie: Sedla jsem si vedle dcerky a pozorovala dění kolem. To, že pro nás vlci z Měsíční smečky chtěli vytvořit bránu do Niwatu bylo milé, ale já bych se tu nejdřív ráda porozhlédla. Ano, těšila jsem se domů a měla jsem hlad, ale zvědavost byla silnější. "Mohla bych se po tomto území chvilku porozhlédnout? Nic neulovím, nezničím a neztratím se." Požádala jsem členy smečky.

RitaGája: Lehce jsem mu skousla ucho a tesáky mu jemně přejela po tváři. Když se zmínil o mém světě zpozorněla jsem. Už bo na čase vrátit se domů a třeba si s sebou odnesu i ty malý bastardíky. Nasála jsem pachy a zjistila tak kudy jít. Věnovala jsem Mayovi poslední malý úsměv a rychlým krokem se vydala za ostatními

Kaydar: Usmál jsem se za Řiťkou a (u)spokojený se vydal někam si schrupnout. 

Faith: Poté co nás ten podivný vlk bez pachu označila za kretény a odešel, jsem se prostě jen svalila na zem a po za nějakou chvíli jsem usnula nudou. Stejně to už nikam nevedlo.

Asseke: Pozrel som sa na vlčicu, ktorá našla svoje vĺča. ,,Ľutujem, ale nemali by ste tu byť. A to nikto z vás. Ak chceš sa tu rozhliadnúť, tak inokedy, keď ti to povolí tunajšia alfa. Wind povedal, aby ste sa vrátili a ja s ním súhlasím.“ odpovedal som pokojne.

Rue_Shawty: Nevěděla jsem, co to ty teleporty jsou, ale znělo to užitečně. Jeden z těch vlků, který vypadal, že zná řešení, se vydal pryč. Mamka tu chtěla zůstat. Udiveně jsem se na ní podívala – sama jsem si stála za tím, že čím dřív budu doma, tím líp.

Caelle_: Sledovala jsem, jak se Tosar snaží zavděčit nějakému neznámému vlkovi. Ten se však otočil na patě a odkráčel. Pokrčila jsem rameny a otočila jsem se na vlčici, která údajně uměla vytvářet teleporty.

Korietta: Když jsem pochopila, že to Reklan nechal na mě, zhluboka jsem se nadechla. Nezkoušela jsem to tolik, teleportaci jsem stále ještě neovládala. Nezbývalo než doufat. "S dovolením, potřebuju...tohle." Přišla jsem k jedné z vlčic a vytrhla jí zuby pár chlupů. Hodila jsem je na zem a začala jsem se silně soustředit na to místo. Na prach z kožichu té vlčice, na původ prachu, místo, kde se skála zhroutila a po staletí vznikal prach, který teď tato vlčice nosí na kožichu. Jen jsem doufala, že to nestačila nachytat někde tady v Xikuratu, to bych jim moc nepomohla. Portál se začal otevírat, nejdříve jako světla skvrna, pak zprůzračněl, otevřelo se okno. Hleděla jsem na nebe a už jsem se bála, že jsem zklamala, že je pošlu vysoko nad zem, na kterou pak spadnou a rozplácnou se jako mouchy. Ale po opatrném vykouknutí jsem poznala pravdu. Byla to nějaká vysoká hora, blízko byl sráz. Ale dost místa na to, aby dokázali bezpečně přejít. "Je tohle váš svět?" zeptala jsem se jich a ustoupila od portálu.