Počátek Horské hlídky a Arwenovy vlády /Wind Theif

Volně navazuje na Minulost smečky Měsíčního svitu

"Co...?"
"Smečka Měsíčního Svitu. Počkat... to myslíš vážně?! Ty neznáš Smečku Měsíčního Svitu?"
"Jasně, že znám. Ptal jsem se jen co s ní chceš... chápeš..."
"Chci ji vést." Řekl Arwen vážným, ale přesto klidným způsobem, ve kterém však neskryl záchvěv zasnění, který šedákovi neušel. Wind se snažil jak jen to šlo, ale po necelých třech vteřinách vyprskl smíchy. Když ale spatřil krvelačný Arwenův pohled, s určitou námahou nasadil špatně předstíraný vážný výraz.
"Je ti to k smíchu?!" Pokračoval Arwen. "Smečka je právem moje a já si ji vezmu! Já jsem dědic, mám v sobě krev Alfy! A budu Alfa, stejně jako byl můj otec. A jsem připravený bojovat s kýmkoli, kdo se mi postaví! ...a klidně začnu pomateným starcem, pokud bude nutné." Probodnul dědic šedáka zlostným pohledem, načež šedák znovu vyprskl smíchy.
"Chceš smečku?" Uchechtl se Wind. "Tady ji máš! Je celá tvoje! Teď když mne omluvíš, půjdu počítat stromy. Chápej, přeci jenom je s nimi větší zábava, než s tvojí smečkou... třeba nejsou imaginární..."
"Jak se opovažuješ?! Já jsem dědic-"
"-dědic ničeho! Smečka Měsíčního Svitu není, je mi to převelice líto, ale přišel jsi pozdě. Jsou tu stromy, hlína, ty a já. A já jsem spíš na bělky, takže-"
"-CO ty o tom můžeš vědět, hm?! Proč se s tebou vůbec bavím, nejsi k ničemu! Jsi zbytečnej teď a byl bys zbytečnej i kdybych tě zabil. nenažrala by se z tebe ani sova..."
"A to je přesně důvod proč mě nezabíjet. A co o tom můžu vědět? Ach, Arwie... to jsi ještě nepobral základní zákonitosti života? Čím starší, nudnější a odpudivější je ten s kterým mluvíš, tím větší pravděpodobnost bude, že má pravdu. Wow... cejtím se skoro jako ty prorocký zmetci ze Země Vyhnanců... dokonce i  mluvím z cesty... wow... Na co tak zíráš, huh? Ah, to jméno? Jak jsem řekl, vím spoustu věcí, Arwene, velevážený synu Acerbisův. Hah, k čemu ti to teď je, pověz, ó převeliký dědici..." ucedil Wind aniž by o něj alespoň zavadil pohledem. "Jsme na tom stejně, chápeš? Já - moc starej na to abych vůbec chcípl, jsem teď na stejný úrovni jako ty... ty jenž jsi byl vychováván k vládě... jistým způsobem je to krásný..." Promlouval šedák do větru.
"Kdo jsi?" přerušil po chvíli Arwen ticho. "Kdo jsi a co všechno víš o smečce? Jestli je to pravda... to co říkáš, jak se to stalo?"
"Jsem Wind... nebo Wind Theif, jestli na tom nějak záleží. A ohleně smečky... mhmmm... to je na dlouho... musíš pochopit,  zrovna dneska jsem měl v plánu počítat jehličí támhletoho stromu... doufám, že to aspoň uděláš za mě, když už mě chceš vyrušovat kvůli nesmyslnýmu tlachání. Tak jo, Vezmu to rychle. Tvůj táta... Acerbis, mám pravdu? Jasně, že mám. Byl jsem členem jeho smečky, tý původní. Jo... jsem kurva strarej, ale tohle zírání ti nesluší. Vlastně jsem dokonce oddával Arkantu a Acerbise. Takže tak to začalo. Dál asi víš... nevím kam Abis šel. Taky jsem to nechápal. Ale doteď to respektuji. Bral jsem ho jako bratra... určitě měl důvod... musel mít... Každopádně, pak to chvíli táhla Ark. Bohužel od chvíle kdy zešílela to už holt dlouhý trvání nemělo. Nedělej překvapenýho. Kdyby jí nepřeskočilo, mohla to táhnout doteď. Mhmm... A pak přišla Miremel. Byla taky jedna z původní smečky, vlastně to byla beta, takže to dává i docela smysl. To bylo taky v pohodě, dokud jí to nepřestalo bavit a nepředala to Imale." Odplivl si šedák a se znechuceným výrazem pokračoval. "Čubka... byla tam sotva čtrvt roku a vyhodila mě ze smečky. Pak už jsem se nevrátil. Nikdy. A pak, když vyhodila dalších několik náhodně určených členů, aby nebyla nuda, nebo z podobně závažných důvodů..." přecházel Windův hlas skoro až do vrčení. Nadechl se a pokračoval: "tak odešla, hah... není to směšný? A tak si to vzala zpět Miremel. Možná bych se i vrátil, ale ač to mne samotného překvapuje, zdá se, že mám v sobě přeci jen alepsoň kapičku cti... Pak se za horama nějak prapodivně spojili vyhnanci. Nevím co za tím bylo, ale nic hezkýho je spojovat nemohlo... Věř mi, vyrůstal jsem tam, ať je sjednotilo cokoliv, je dobře, že už je to pryč. Tam za horama se stal Linger. Nemám tušení co to kurva je, ale ani to vědět nechci. Viděl jsem ho jenom jednou v životě a to zrovna ve chvíli, kdy se proměnil do nějakýho ohnivýho ptáka, potom co zabil Miremel. A to nekecám, viděl jsem to vlastní oči. Každopádně to on byl ten co sjednotil vyhnance. No... teď už je to jedno. Linger je ptáček a vyhnanci jsou zas svině, všechno je zas v normálu. Pak, když umřela Miremel, ujala se smečky Rena. A ta zmizela. Konec příběhu. Chceš pokračování? Tak se předveď, protože to je teď na tobě. A teď táhni. Svojí část jsem splnil. Teď jdu dospat to o co jsi mne obral. Tak už nečum, támhle máš  jehličí, to už jsi to spočítal, huh?" Arwen otočil hlavu ke stromu a změřil si jehličí pohledem. Už se chystal odpovědět, ale když po nějaké chvíli zírání na strom otočil hlavu, šedák už tam nebyl.

Po pár týdnech od Arwenova prvního setkání s Windem spolu oba vlci uzavřeli dohodu. Všichni kdo nechtějí Arwenovi přísahat oddanost - Wind Theifem počínaje - musí nastoupit do Horské hlídky v Pohoří Sokolů a hlídat hranice mezi zemí vyhnanců a tím ostatním, nebo budou sami vyhnáni. Nikdo ze členů Smečky nemá právo napadat, ani jakkoli omezovat konání hlídky a jejích členů. Pokud bude hlídka v nesnázích, je Arwenovou poviností zapojit se do řešení problému - nejlépe poskytnutím některých členů smečky hlídce. Členové hlídky nemají právo motat se do záležitostí vyhnanců, nebo smečky, jejich jediná práce je konat svou povinnost a držet vyhnance v pustině za Pohořím Sokolů.