Noem
/Arwen
Příběhy:
Soutěžní příběhy:
Povýšení:
Miremel a Noem /Noem
/Avicii
/Avicii
/Moon
/Blade
/Kieran
Noem a Kahallie /Lesui
/Arwen
/Amaron
/Moon
/Lesui
Miremel: Příběh její smrti
S vrčením jsem si přitáhla křídla k tělu a jako šipka brázdící vzduch se vrhla proti jednomu lidskému lovci. Narazila jsem do něj celou svou hmotností a srazila ho bokem k zemi, u čehož jsem mu stačila prokousnout hrdlo. Člověk jen zachroptěl a ochable se sesul všemi částmi těla do měkkého jehličí. *Rozprášen je batalión, poslední vojáci se k zemi hro-outí, na polštáři z kopretin budou věčně spát,* zazpívala jsem si v duchu. Nikdy pro mě tak nějak nebylo těžké zabíjet. To byl jeden z mých problémů. Ale myslím si, že to je problémem většiny vlků, byť se tomu brání. Nespoutanost v našich srdcích zkrátka volá po krvi na tesácích, po válečné vřavě, po té energii boje, po pocitu nelítostného predátora. Zabít člověka bylo navíc o tolik jiné, než zabít jakoukoliv kořist. Člověk nebyl kořist- byl lovec. Taky je možné člověka zabít jen, pokud sám na vlky útočí. Tak to stojí v zákonech přírody, kterými se řídíme a předáváme si je již od kroku první tlapy. A teď tu na nás útočila celá sm...
Komentáře
Okomentovat